Vyšívaný polštářek

Tak jsem se konečně dočkala. Na pár dní nás navštívila naše vnučka Katka.Je to ta samá vnučka, která tvrdila, že háčkovat začne možná v důchodu. Tak opravdu neháčkovala, ale pustila se do výroby dárku k narozeninám svého kamaráda. Vyhledaly jsme časopisy s křížkovou výšivkou a Katka si promyslela, jak bude obrázek rozložen. Pak se dala do díla. Já jsem ji zatím ušila polštářek, který si potom vycpala dutým vláknem. Nevěřila jsem, že by dokázala vyšívat i do pozdních nočních hodin. Dvakrát šla spát až po půlnoci a poslední den dokonce ve tři hodiny ráno. To proto, že při praní povlaku červená srdíčka pustila barvu a ta se vpila do okolní tkaniny. To byla rána pod pás. Nenapadlo by mě, že červená perlovka pustí barvu. Nastalo párání a pak znovu vyšívání srdíček tentokrát mulinkou. Po opakovaném vyprání už bylo všechno tak, jak má být. Ráno jsem vstávala brzy, abych Katčin výrobek sešila a vyžehlila. V osm hodin odjížděla domů.Proto ten spěch. Myslím, že se dílo podařilo a musím říct, že to má vyšité precizně. Jeden křížek jako druhý. Jestli u toho vydrží, věřím, že jednou bude i háčkovat. Pak budu spokojená babička.