Slepice až v kuchyni

Jak jsem dlouho nepřidala žádný článek, tak dnes jsem si to vynahradila. V jednom komentáři jsem se rozepsala o naší drůbeží havěti. Musím se opakovat. Dnes jsem udělala pár fotek jak mi leze kvočna s kuřaty pomalu až do kuchyně. Kuřatům už nestačí výběh, který sdílela s kachnami a tak prolízají drátěným plotem a kvočna pak podleze dírou, kterou si vyhrabala, nebo plot přeletí. Protože Yorga chodí na zahradu podle potřeby, měla jsem obavy, že kuřata ty svoje výlety nepřežijí. Zatím jsem zjistila, že pokud je nezačnu nahánět já, Yorga si jich nevšímá. Ví, že tam hrabou v záhonech, ale nechává ji to klidnou. Když je jdu nahnat já, Yorga rychle a velmi úspěšně kuřata i starou kvočnu zažene. Z celého hejna slepic kvoká na jaře vždy jen ta jediná slepice. Ta holka u nás pojde až stářím. Je to Česká zlatá kropenka. Mám ji okroužkovanou, takže se nemůže stát, že by skončila v polívce. To její tři družky už to mají spočítaný. Máme je už tři roky a už nic moc nesnášejí. Vlašky máme ještě déle a taky už volají po obměně. Potom tam mám jedenáct Dominantek a ty jsou rok staré, takže v plné síle.Kuřátka jsou šedivá a tak nevím, co jsem to pobrala za vajíčka. Nejspíš ty Dominantky. Ani nevím, který z kohoutů je autorem, protože do dnešního rána jsme měli kohouty dva. Dnes jeden padl. Byl moc hlučný a ráno se s tím druhým překřikovali. Myslím, že nás za to sousedi prokleli do horoucích pekel. Zůstal ten klidnější a tak snad bude i větší klid na dědině.

A tohle je ten uřvaný kohout, jeden z možných otců kuřat.

Druhý z možných otců.

Slepice Dominant od kterých nejspíš byla vejce. Proto kuřata vypadají tak jak vypadají. Možná, že se to ještě změní.

Už jen zdolat pár schodků a jsou v kuchyni.