Na 1. máje se nám rojily včelky. Roj se usadil na nejvyšším stromě v sousedově zahradě a to byl problém. Strom je starý, vylézt na něj bylo o ústa. Proto si manžel nachystal igelitový pytel s rámem a připevnil ho na dlouhou tyč. Roj se nepodařilo sundat celý, ale doufali jsme, že ta hlavní část roje, tedy s matkou je odchycena a uložena v úlu. Chyba lávky. Matka zřejmě zůstala v tom malém chumlu, který zůstal na stromě. Včelky totiž z úlu vyletovaly a připojovaly se znovu k tomu malému hloučku na stromě. Takže znovu a lépe. Protože to bylo v hodně nepřístupném terénu, já jsem pomoct nemohla, tak si manžel přizval souseda a společně se jim to podařilo. Manžel držel pytel a soused sklepl roj z větve a bylo to. Takže vše je zachráněno a včeličky už úřadují v novém, malém úlu.
V tomto roce se u nás daří všemu, kromě mně. Ale nechci to zakřiknout, protože stát se může cokoliv. I když je to se mnou podstatně lepší, než koncem února a v březnu, do ideálu to má daleko. Aby se to nepletlo, dostala jsem zánět žil. Takže opět jsem chromajzl a proto jsem při sundávání roje nebyla k ničemu.
Kačenky rostou jako z vody, zatím bez mého velkého přičinění. Starám se o ně jen když manžel není doma. Jinak je to jeho zásluha, že tak pěkně prospívají.
To je pro dnešek šechno, přeji vám krásný víkend prožitý bez živelných pohrom. U nás už kroupy spadly a tak doufám, že už se další déšť bez nich obejde.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.