Medové kouličky

Tento recept mně mailem poslala Boženka.Těsto je až na jednu položku totožné s mým na medový dort. Tady je 6 dkg másla a já mám 12 dkg.

Těsto:

50 dkg hladké mouky

20 dkg mletého cukru

6 dkg rozpuštěného másla

2 káv. lžičky jedlé sody

2 celá vejce

4 pol. lžíce medu

Vypracujeme těsto a necháme asi hodinu odpočinout. Na plech vyložený pečícím papírem rozválíme placky. ( Já válím na tom papíře a přenesu na plech) Tady není nutné sledovat tvar placky, protože se bude každá mixovat nebo strouhat.

V míse vyšleháme celé máslo s karamelovým kondenzovaným mlékem a do krému vmícháme rozdrcené placky z medového těsta. Část medové drtě si dáme bokem na obalování kouliček.

Hmotu, kterou jsme vytvořili z placek a krému dáme na chvíli do lednice ztuhnout natolik, aby se nám z ní dobře tvořily kouličky, které nakonec obalíme v drti. Já jsem každou kouličku dala do malého papírového košíčku.

Můj salát Coleslaw

Různě ochucených a upravených salátů tohoto typu je plný internet. Chtíc udělat něco pro svoje i manželovo zdraví jsem tento salát zkoušela udělat několikrát. Vždy jsem něco ubrala nebo přidala, až z toho vyšla tato varianta, která mně chutná nejvíc. A proto, že nejsem lakomá, tak se o recept na ten "můj" rozdělím. Pro dva, z nichž jeden, (já) je větší žeryk co se zeleniska týče stačí toto:

1/2 menší hlávky zelí

2 mrkve

1 malá cibule

1 lžíce olivového oleje extra virgin

1 zakysaná smetana

1 pol.lžíce majonézy (není nutná, ale přidá na chuti)

sůl dle chuti

1 polévková lžíce moučkového cukru

1 káv. lžička dijonské hořčice

špetka pepře

Vlastním Thermomix ( už od sametové revoluce ) a na něm dělám všechno možné i nemožné. Tak zelí, mrkev i cibuli v něm nasekám. Přendám do mísy a k tomu dám všechno ostatní. Důkladně promíchám a nejlepší je, nechat salát v lednici odležet. Třeba do druhého dne, ale to u nás nevydrží. Co vám to tady píšu, už mám jednu misku v sobě.m Stejná miska zůstane manželovi a ještě jednu mám pro sebe na zítra. Proti klasickému Coleslawovi tam dávám zakysanou smetanu, ta zjemní jinak ostřejší (štiplavou ) chuť zelí.Dobře v něm chutná i hořčice. Prostě se mi zdá, že všechny chutě jsou vyvážené a nám to tak chutná. Aby to bylo super dietní, měla by tam být jen mrkev, zelí olej a sůl s pepřem a cukr, ale

já si chci i pochutnat.

Souhrn předvánočních činností.

Letos jsem pomalejší než jiné roky. Už to není jako dřív. I když s úklidem si hlavu příliš nelámu, ale přece jen je potřeba uklidit trochu důkladněji, než je běžné. Navíc v tomto období nanosí Sára na tlapkách víc než v létě a nebo kdyby byl sníh. Výzdobu jsem stihla do první adventní neděle, ale nebyla jsem schopna stvořit článek. Tak jsem teď vyplodila takový souhrn všeho, co se dělo. Oslavila jsem svátek a jako pohoštění pro gratulanty jsem ke kávě zvolila moučník poskládaný z BB sušenek a koňakového krému. Bylo to rychlé a velmi chutné mlsání. Až budu mít trochu víc času, vložím recept. Naše jedle v zahradě už je tak vysoká, že svíčky, které ještě minulý rok stačily, už potřebovaly doplnit. Už s tím rozsvěcením měl manžel trochu víc starostí, ale nakonec svítíme. Většinou po Mikuláši začínám péct, ale i v tom mám letos zpoždění. Ořechy mám vylouskané, ale péct toho moc nebudu. Vanilkáče, linecké slepované a pak se uvidí, jak se mně bude chtít. Určitě bude medový dort s vánočním zdobením, ale na ten přijde řada těsně před Štědrým dnem.

Do koláže jsem shrnula přehled příprav na Vánoce a protože na všechno vždy dohlíží Sára, nemohla na koláži chybět.Tradiční keramický adventní věnec, vánoční růže, kterou dostávám většinou od manžela k svátku, moučník ze sušenek, pohled na ojíněný les, ozdobené vchodové dveře. Nakonec ozdobený lustr, rozsvícená jedle a dozorující Sára.

Po večerech jsem taky trochu háčkovala, ale musela jsem toho nechat. Znovu se ozývá krční páteř. Myslím, že s ručními pracemi bude utrum. Už jsem si napsala Ježíškovi o knihu křížovek, abych se ve volném čase trochu zabavila. Ale plnohodnotná náhrada za háčkování to nebude.

Tak to je vše, přeji vám příjemně prožité poslední dny Adventu.

Reklamy

Reklamy, které na nás vyskakují z každého koutu FB nebo odkudkoliv z internetu už mě štvou. Především ty na hubnutí. Obrázky se různí, i upoutávky jsou různé. Např. Zhubněte s metodou... musíte dodržet jen jednu podmínku. Když to rozkliknete, dostáváte se stále na ten stejný produkt. Dělají z nás blbce a tak začínám všechny reklamy ignorovat. A to nejen ty na hubnutí. Nedávno jsem se nechala svést reklamou na vyčištění toalety bez chemie. V návodu stálo, že se má použít 1 díl jedlé sody, 1 díl kukuřičného škrobu, 1 díl kyseliny citronové a torcha vody a pár kapek nějakého esenciálního oleje. S chemií se moc nekamarádím a tak jsem tento recept uvítala. Zvlášť, když na obrázku byla toaleta až povrch zaplněná bohatou pěnou. Říkala jsem si, že to bude paráda a těšila jsem se, jak krásně čistou toaletu budu mít bez velkého drhnutí.

Cha, cha . Pěna se nekonala. Vlastně konala, ale hned v sáčku, ve kterém se všechno mělo důkladně smíchat. Postup jsem dodržela přesně podle návodu. Po usušení vznikla tableta, která vhozena do mísy dopadla na dno a nic.Postupně se rozpustila a odplula směr žumpa. Takže mně už můžou všechny reklamy políbit .... kam chtějí. Třeba na čelo. Máte podobné zkušenosti, nebo vám to vyšlo? Kdyby jste to chtěli vyzkoušet, klikněte sem.

Kdoule

Už jsem psala, že budu zavařovat kdoule.

Poprvé v životě jsem se setkala s tímto ovocem našich babiček. Dostala jsem krabici těchto voňavých plodů od neteře a musela jsem hledat na internetu, jak je zpracovat. Dočetla jsem se, že po otrhání se mají nechat nějaký týden uležet a tak jsem se do zpracování moc nehrnula. Pustila jsem se do nich až dnes a to jen proto, že jsem měla obavy, aby nebylo po nich. Zpracování nedá moc práce. Plody jsou trochu chlupaté, ale dají se lehce očistit jen opláchnutím vodou. Po omytí jsem okrájela dužinu až k jádřinci. Nakrájela jsem to na plátky do vody s citronem, aby nezhnědly. Pak jsem vodu slila, dala čistou, a to jen tolik, aby byly plátky zatopené a pomalu jsem je přivedla k varu. Přidala jsem pět hřebíčků a celou skořici a vařila jsem asi hodinu a půl. Pak jsem hmotu nechala chládnout, vylovila jsem koření a rozvar jsem rozmixovala. Zvážila jsem to a vrátila do hrnce. Bylo toho kilo a půl a tak jsem přidala cca 75 dkg cukru a nechala jej za mírného varu rozpustit. Horkou marmeládou jsem naplnila skleničky a zavíčkované je otočila na deset minut dnem vzhůru. A to je vše.

V některém receptu bylo napsáno, že se má přidat kardamom, ale ten jsem doma neměla a tak jsem zůstala u hřebíčku a skořici. Marmeládla je velmi chutná, má krásnou barvu a obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, jako např. vitamín C a skupinu vitamínů B, z minerálních látek pak především zinek, železo, draslík, vápník a další. Má hodně pektinu a tak dobře působí na střeva. Takže mám šest skleniček zdravé a moc dobré marmelády. Kdybych žila v teplejším kraji, určitě bych chtěla mít kdouloň v zahradě.

Svatomartinská husa

Nejdříve o tom, že Martin po mnoha letech přijel na bílém koni. Už desátého napadl poprašek sněhu a protože na příští týden hlásí oteplení, raději jsem si to vyfotila. Co kdyby to byla jediná stopa letošní paní zimy ?

Musela jsem zpracovat poslední papriky ze skleníku, ale moc mně to nevadilo, protože venku bylo nevlídno a sychravo.

Dnes začaly na penzionu Lada Svatomartinské hody. Přijel syn s vnučkou a jejím přítelem a tak jsme tam šli na oběd. Já jsem už v předstihu měla objednaná husí prsa a zarezervovaný stůl. Jinak se podávala husí stehna s obojím zelím a bramborovým a houskovým knedlíkem.Když mně Lada přinesla můj talíř, skoro jsem omdlela. Na talíři se v zelí koupala obě husí prsa.Vlastně půlka husy. Naštěstí to byla husa z obchodu. Určitě neměla 8 kg jako ty naše.To by ta prsa na talíř vůbec nevešla. Na fotce už je jen jedno prso, to druhé jsem odpreparovala a odložila na pomocný talíř. Škoda, že jsem to nevyfotila předtím. Když jsem Ladě říkala, že jsem si představovala, že na talíř dostanu polovinu jednoho prsa, tak mně řekla, že mně chtěli udělat radost.

Byla to i tak porce jako pro těžce pracujícího chlapa. Zbytek mně zabalili do krabičky.

S vnučkou jsme si daly Svatomartinský Moravský muškát a to byla ta správná tečka za tímto hodováním.

Naše dvě husičky ještě brázdí dvorek. Měly padnout na Martina, ale dostaly ještě týden šanci.

Dýně

Minulý týden jsem od neteře dostala dýni a kdoule. Moc se mi do zpracování nechtělo, ale nakonec jsem se do dýně pustila. Zavařenou mám ještě od předloňska a tak jsem tentokrát kandovala.

A je hotovo. Divím se, že je mísa ještě plná. Manžel na ni chodil ještě když byla polosuchá na plechu.

Měla bych se pustit do kdoulí, ale to má čas. Počkám až mně bude líp. Z manžela na mě přeskočil jakýsi moribundus a teď kašlu, smrkám a je mně blbě po těle. Chřipka to nebude, ale viróza určitě. Kdybych mohla aspoň ležet, ale to nejde, hned začnu kašlat a taky jsem celou noc prochodila po baráku. Léčím se babskými recepty. Teplé mléko s medem a máslem, průduškový čaj a vincentkové pastilky. Znám průběh těch mých virózek. Nejdřív krk, pak průdušky a nakonec hlasivky. To poslední by se manželovi zamlouvalo, ale tentokrát mu tu radost neudělám a neoněmím.

Vincentkové pastilky mě zachrání.