Sára na procházce a sníh na pokračování

Sára sníh miluje a taky si to nadělení vesele užívá.

Jakpak je dnes u nás doma...

Dnes jsme čekali našeho prvorozeného a ten nepřišel s prázdnou. Cestou k nám udělal pár pěkných fotografií. Vy, kteří to tady znáte jen na jaře a na podzim, budete zírat, jak je dnes u nás doma.

Aby synek mohl bezpečně zaparkovat, musel si odfrézovat hromadu sněhu před domem.

Idylku dokreslí pohled do okýnka krbových kamen a do udírny, kde visí pár kousků masa.

Zatím jsme totálně nezapadli, ale kdyby náhodou ano, tak do jara přežijeme. Dřevo na topení je a hlady taky neumřeme..

První dny roku 2017

Já vím, že se očekává, že do nového roku vstoupí člověčí jedinec s novým elánem a vervou, ale u mně je to jinak. Jsem nejspíš líná. Je mně zatežko napsat i tento článek.Dnes krásně svítí sluníčko, obloha je jako šmolka, pod nohama křupe zmrzlý sníh, takže depka nepřichází v úvahu, je to obyčejná lenost. Taky k tomu přispívají moje neduhy a celkově blbá nálada.

Trochu jsem fotila, abych měla aspoň trochu o čem psát, až se k psaní dokopu. Tak to teď ze sebe vyplodím a musíte si to nějak přebrat. Nejdříve jak to u nás vypadá. Jak už jsem předeslala, je slunečno a mrazivo. Být dítětem, tak vezmu sáňky a jdu sáňkovat, ale jako stařena, hřeju si záda u kamen.

Lucerna je dárek od dětí k Vánocům a vnitřek, včelka, to je můj dárek pro manžela k narozeninám. Měl to být fórek a symbol pro včelaře. Ale není to moje dílo, to jsem si zakoupila na FB od moc šikovné dámy, která je kouzelnicí s háčkem.Doporučuji k ní nahlédnout. Má tam spoustu krásných hraček. Já bych to bez předlohy nesvedla a taky na to nebylo moc času. Ta lucerna už byla zakoupena cíleně na včelu a bude někde viset.

Nemůžu se nezmínit o Sáře. Ta se po létech rozvzpomněla na svůj prapůvodní pelíšek, kde spávala a vrátila se k němu. Dostala od Ježíška novou deku a tak jsem ji hned šupla pod stůl, kde mám počítač a teď tady spolu trávíme chvilky odpočinku. Já píšu a Sára spí.

Po návštěvě u Alenky (pernikářky) jsem po jejím vzoru upekla povánoční vánočku do formy. Měla jsem těsto z 1/2 kg mouky a tak jsem měla dost těsta i na bábovku. Použila jsem recept na univerzální kynuté těsto a zapracovala jsem do něho mandle, lískáče, hrozinky a kandované ovoce. Chuťovka k odpolední kávě.

Přesto, že se mnou lenost cloumá, pustila jsem se do obháčkování šestidílné soupravy prostírek. Bude to určitě dárek, protože kvůli ceně to bude dílko neprodejné. Zatím není krajka naškrobená a vypnutá. Určitě to bude po vyprání a vypnutí vypadat líp.

Posuďte sami.

To je cena za jeden kus neobháčkovaného prostírání.

Kdybych to i s prací dala za 100,-Kč, tak bych na jednom měla 24,-Kč. Za hodinu to neobháčkuji a i tak, kdo by dnes dělal za 24,-Kč na hodinu? Uznejte, že za to se nehodí háčkovat. To se může jen z lásky darovat. A to je vše, co jsem za tento týden nastřádala.

Nový rok 2017

Sváteční střípky

Šťědrý den byl ve znamení příprav na večeři a taky na příjezd dětí . Rozhodla jsem se, že svíčkovou, určenou na první svátek vánoční si udělám raději dopředu, abych až mladí přijedou nelítala v kuchyni, ale mohla si užít jejich přítomnost. Upekla jsem taky dvě menší vánočky, pletené z šesti pramenů. Určitě to nebylo ideální, protože nakonec jsem pletla tak, jak se mně zdálo, že by to mohlo vypadat, ale vánočky se nerozjely a byly výborné. Nakonec jsme se dočkali jen rodiny staršího syna, protože ten mladší si zvrtl nohu na náledí a když to dobře půjde přijedou s vnukem zítra.

Manžel si letos se stromečkem moc nevyhrál. Nejsou na něm téměř žádné moje háčkované ozdoby. Nicméně Ježíška mizerně nazdobený stromeček neodradil a dárky pod ním zanechal. Sára nebyla k udržení a po čuchu si svůj dárek našla jako první.

Doufám, že zítra se další návštěvy dočkáme a nadělování bude pokračovat.Pak už budeme čekat na přelom roku a začátek toho nového. Snad bude aspoň tak dobrý, jak byl ten letošní.

Ještě na Štědrý den jsme měli krásně bílo, ale včera už sníh nadobro zmizel.

Nakonec Sára, která padla zmožena veškerým tím děním .

Poslední před Štědrým dnem

Poslední den před Štědrým dnem je venku krásně zimní počasí. Snad nám ta jinovatka a sníh na stromech ještě do zítřka vydrží. Ne snad proto, že bych se chtěla vyválet na nejaké klouzačce, ale kvůli atmosféře. Přece jen to vypadá za oknem lépe, než kdyby bylo bláto. Od rána dolaďuji přípravy na zítřek. Muž strojí stromeček a já jsem si zadělala na vánočku. Měla jsem v úmyslu tentokrát uplést ze šesti pramenů, ale po několika pokusech jsem to vzdala a udělala ji jako každoročně z devíti pramenů. Malinko se rozjela, ale velká ostuda to není. Vánočka je z půl kila mouky a musela jsem ji dát na největší plech, z rohu do rohu. Krásně ještě jednou nakynula na plechu a pak šup s ní do trouby. Ještě mně čekají další dvě, ale ty budu péct až zítra, aby byly co nejčerstvější na pětadvacátého. To přijedou děti a co nesní tady, vezmou si do Brna. U nás všichni vánočku milují. Stromeček ještě není dostrojený a tak fotka bude až zítra. Zatím jen tato koláž.

Vánoce 2016