Letošní narozeniny se poněkud protáhly. Gratulanti se trousili od třináctého až do dneška. Všichni jsou v pracovním procesu a tedy zaneprázdněni. Ale nevadí, hlavně, že jsme se sešli. Takže dnešním dnem jsem dooslavovala a za rok znovu, pokud budu mít štěstí a dožiju se jich. Dostala jsem krásné květiny, šampíčko, olivy, oříšky, andělíčka strážníčka, prostě všechno, co mám ráda. I moji oblíbenou vůni Pret a Porter. Taky jsem se dnes vydala na kratičkou obchůzku zahradou, abych se přesvědčila, že se nic nezměnilo, že naše zahrada je stále zarostlá plevelem, ale taky jsem zjistila, že manžel se vzorně stará o hortenzie, čímž je mu plevel odpuštěn. Přihnojil je několikrát a je to na nich znát. Když lamentuji nad divokostí naší zahrady, říká, že je to zahrada anglická a tam to tak má být. No co mu na to říct, když nevím, jak taková anglická zahrada ve skutečnosti vypadá. Ale protože mu nemůžu pomáhat, musím se s takovým vysvětlením smířit. Tak se neděste, když vedle rozkvetlých hortenzií spatříte taky lebedu. A tak teď trocha té zahradní poezie.
Snad stokrát Sárou vyhrabaná hortenzie, která díky těm Sářiným útokům asi nikdy nenaroste, ale konečně letos kvete.
Naštěstí mám ještě dvě a ty jsou mocné.
Kopretiny nikdy nezklamou. Ty krásně kvetou každý rok.
Klematis stále ještě krásně kvete.
Dobromysl je všude, kam oko pohlédne. Je to pastva pro včeličky a na tu se nesmí nikdo ani škaredě podívat, natož aby ji vytrhal.
Všechno mé konání v zahrádce sledovala Sára. Co kdybych sebou někde praštila? Musela by zavolat o pomoc.
A teď ty nádherné květiny a některé praktické dárky.
Tak to je pro dnešek vše. Prožijte krásný zbytek neděle, doufám, že je u vás taky hezky. U nás se dvakrát přehnala bouřka s vydatným deštěm a teď je jasno a příjemné teplo. To mají zahradníci rádi.
