Sv. Martin

Sv. Martin - život a legenda

11.11. - Martin Tourský se narodil r. 316 n.l. jako syn římského důstojníka v římské provincii Horní Panonie. V severoitalské Pavii získal vzdělání a seznámil se s křesťanstvím. Ve svých patnácti letech byl proti své vůli přijat k císařskému jezdectvu.
V legendě se praví, že jedné chladné noci v Amiens viděl promrzlého nahého žebráka. Svatý Martin neváhal a svým mečem rozetnul svůj plášť na dvě poloviny, z nichž jednu podal žebrákovi. Následující noci se mu zjevil Kristus, oděný právě do poloviny jeho pláště. Tato událost měla za následek, že se dal pokřtít. Ve svých dvaadvaceti letech byl propuštěn z armády a cestoval po celé Itálii a Dalmácii. Následně odešel do Francie a zde prožil většinu svého života. Deset let žil jako poustevník. Roku 372 přijal svatý Martin biskupský stolec v Tours. I po jmenování biskupem žil i nadále velmi skromně, jako mnich ve své chatrči poblíž řeky Loiry, kde později vzniklo opatství Marmoutier. Zemřel v 81 letech roku 397 n.l. v Candes u Tours.
Svatý Martin je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Nejčastěji bývá zobrazen na koni s půlkou pláště a žebrákem.

Tolik legenda.

V našich končinách obyčejně "Svatý Martin přijíždí na bílém koni." Toto prastaré pořekadlo značilo, že v době, kdy tento světec slaví svůj svátek padal sníh a neodvratně se přiblížila zima.

Ke svátku sv. Martina odedávna patřila dobře vykrmená a upečená tzv."Martinská husa". Spojitost mezi svatým Martinem a husou nalezneme ve dvou legendách. Ta první legenda říká, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda říká, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v kurníku, ale husy ho svým kejháním prozradily.
Ať je to tak či tak, každopádně husa patřila a patří dodnes, k oblíbeným jídlům a je dobře, že se tato tradice udržela až do dnešních dnů.
Známé bylo i svatomartinské pečivo. Pekly se svatomartinské rohlíky nebo podkovy svatého Martina. Martinskými rohlíky obdarovávala děvčata své chlapce. Rohlíky byly většinou něčím plněné. Nejčastěji mákem.

Svátek svatého Martina není spojen jen s pranostikou vztahující se k příjezdu sv. Martina na bílém koni. 11. listopadu se také otevírají první láhve vína pocházejícího z podzimní sklizně. A pokud se mladé, svatomartinské víno vyvede, je naděje, že bude kvalitní celý ročník.

Tato tradice obnovená asi před čtyřmi lety není žádnou novinkou. Už v době císaře Josefa II. se na svatého Martina začínalo ochutnávat mladé víno. V tuto dobu totiž končila vinařům pracujícím u větších sedláků služba. Svatomartinské hody byly časem hodování a bujného veselí. Proč ne? Vždyť je to období, kdy sklizeň je již ve vinařských sklepech a za dveřmi klidný Advent s předvánočním půstem. A protože tento zvyk dopřávání si dobrého jídla a pití přetrval do dnešní doby, lidé si i dnes rádi v době vrcholícího podzimu připomenou tradici mladého vína a využijí ji k setkání s přáteli, k posezení ve vinárničce, nebo jen doma v kruhu rodiny.

Nevím jak u vás, ale u nás Martin přijel na bílém koni. Sněží, ale protože bylo teplo, a zem není zmrzlá, sníh taje.

Ten obrázek je jen pro ilustraci, aby bylo zdokumentováno, že opravdu padá. Jdu zadělat na martinské rohlíky plněné mákem.Kdyby jste někdo chtěl následovat můj příklad, recept na dobré kynuté těsto najdete ZDE .