Dnes jsem šla se Sárou na procházku, protože už se jí nedá moc věřit a zůstat na zahradě bez dozoru už nemůže. Včera, ač rekonvalescent se podhrabala ke kačenkám. Ty se schovaly do kurníku, ale jít za nimi by pro Sáru byl ten nejmenší problém. Manžel na zahradě něco sázel a bylo mu podezřelé, že kolem něho nepobíhá. No jistě. Měla důležitější program. Naštěstí vše dobře dopadlo, ale už se ji nedá moc věřit. Ona by jim asi nic neudělala, ale chtěla by si s nimi hrát, honit je a holky žluťounký by byly uštvaný natotrata. Takže dnes spolu a na vodítku pěkně po dědině. Ani jsem se ještě nezmínila. Sára má za sebou preventivní kastraci. Doporučil nám ji veterinář když nechceme štěňata, je to vhodné aby se předešlo možnosti rakoviny dělohy a mléčných žláz. Myslela jsem si, že natane i změna v chování. Zatím to tak nevypadá. Přes rozpárané bříško hned druhý den vyskočila na svoji boudu a hned z ní zase hup dolů. Ta holka je nezmar a je k neuhlídání. To by člověk uhlídal spíš pytel blech. Tolik tedy Sára a teď pár fotek, které jsem v zahradě vyfotila.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.