neděle 24. ledna 2016

Zlatá svatba

Zlatá svatba se u nás podle zvyklostí slaví po padesáti letech manželství. Už dávno to není setkání rodiny nad ušáky dvou roztřesených stařečků. Zlatou svatbu dnes slaví aktivní senioři. Tedy - pokud ji slaví. Ono i těch zlatých svateb ubývá. Zlatou svatbu dnes slaví lidé, kteří si na rande broukali písně Elvise Presleyho nebo hity Semaforu a chodili do kina na Poklad na stříbrném jezeře. Už je nebavilo tančit rock and roll, protože taneční parkety právě ovládl twist.

Dnešní "zlatí ženichové" tenkrát jezdili v embéčkách, pokud měli to štěstí a vystáli si na ně frontu. Jejich nevěsty vyměnily valchy za vířivé pračky a později za automatky.

Doba pokročila a z tehdejších novomanželů jsou dnes dědečkové a babičky, kterým není cizí mobil, počítač, mnozí se vzdělávají na univerzitách třetího věku. Cestují, pokud jim to výše důchodu a zdraví dovolí. Babičky jsou zvyklé chodit ke kadeřníkovi, lakují si nehty, chodí na kosmetiku, do fit center a kupují si cedečka, která nahradila gramofonové desky.

Sedmdesátnici ? Ano, zlatou svatbu dnes slaví lidé, kterým není mnoho přes sedmdesát let. V šedesátých letech vstupovali do manželství hodně mladí. Muži měli sotva po vojně, a nevěstám mnohdy nebylo ani dvacet a krátce po svatbě už vozily kočárek. Tehdy se moc neřešilo jestli mít dítě hned, nebo nejdřív budovat kariéru a pak mít dítě. Neřešili ani to, jestli budou mít vlastní bydlení, nebo budou nějaký čas bydlet s rodiči.

Mohlo by se zdát, že tehdejší snoubenci dnes budou v hojném počtu slavit zlaté svatby , ale už tehdy se lidé rozváděli a tak není nic neobvyklého, že dnešní sedmdesátníci žijí singl a nebo, že jejich vnoučata mají víc než čtyři prarodiče.
Zlatá svatba se pomalu začíná přesouvat do kategorie "bájných mýtů".

Inspirovala jsem se článkem na http://www.frau.cz/

A my jsme právě tuto sobotu oslavu takového "bájného mýtu" absolvovali. Nebyli jsme na radnici ani v kostele, i když ta pravá svatba byla tam i tam. Nebylo to ani v ten samý den jako naše původní svatba, protože našim dětem se ten termín nehodil. Před padesáti lety jsme se brali 15.1. a byl to krásný slunečný den s oblohou jako šmolka, sníh jiskřil a křupal pod nohama, protože bylo - 20°C. Včera bylo zataženo a -7°C. Tehdy byla svatba v Kunštátě a hostina v Rudce u Kunštátu. Tentokrát jsme si zajistili jen sváteční oběd v pěkné restauraci v Protivanově, na který jsme pozvali své dva syny s rodinami. Podávala se nudlová polévka s játrovými knedlíčky a vepřová panenka s pepřovou omáčkou a opékanými bramborami. Po kávičce a svatebním dortu jsme odjeli domů a tam v klidu a pohodě probíhal zbytek dne. Svatební dort a sladké dezerty dodala renomovaná Rozprýmova cukrárna v Brně a kytici zajistil manžel. Vozit dárky jsme dětem zakázali a na druhou svatební cestu taky nepojedeme. Nebyli jsme na ní ani při první svatbě. Tehdy na to nebyly peníze, dnes nám v tom brání naše hospodářství a moje lenost kamkoliv cestovat. A co si budeme namlouvat, ani doba cestování moc nepřeje. Jsme rádi, že jsme se tohoto jubilea dožili v relativním zdraví a že jsme se mohli při této příležitosti setkat se všemi dětmi a vnoučaty.
Doma jsem měla připravené obložené chlebíčky, nějaké jednohubky a v pátek jsem napekla pudinkáče. Večer nás čekaly topinky s tataráčkem. Jedlo se, pilo se a vzpomínalo se na celý ten dlouhý úsek naší společné cesty. Snad jsme naše hosty svým vyprávěním a vzpominkami příliš nenudili.

Kytice od manžela


Svatební dort a cukroví







Dárky od dětí. Protože dary měli zakázané nechali aspoň zarámovat naši svatební fotografii, čímž nás potěšili víc, než kdybychom dostali cokoliv jiného.





Svatební menu. Vepřová panenka na pepři.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.

Vejce od šťastných slepic.

 Krátce po "sametové revoluci" jsme s kamarády vyrazili do rakouských Alp. Mimo obdivovaných  krás přírody jsem zaznamenala na plo...