Rehabilitace

Dnešní výlet do Brna byl ryze ze zdravotních důvodů. Byla jsem objednaná na předrehabilitační vyšetření a mám plán až

do března a to dvakrát týdně. Magnetoterapie, elektroléčba, cvičení a posilovna. Naštěstí všechno vždy v jednom dni. Věřím, že mně to pomůže stejně, jako mně to pomohlo s achilovkou.

Sára si dnes pobyla sama doma poněkud déle než jindy a tak jsme ji přivezli malou odměnu. Muselo jí to strašně chutnat, protože celé odpoledne postávala u šuplíku kam jsme uložili zbytek pamlsku a kňourala tak srdceryvně, že jsme ji nakonec zbytek dali i s pytlíkem, aby veděla, že už nic jiného není. Je to s ní čímdál horší. Je rozmazlenější než nějaké dítě.

A tak se s tím pytlíkem poprala.

A tohle zbylo z pytlíku. Teď už je Sára spokojená a spí. Dosáhla svého a pochopila, že už další mlsání nebude. Chytrá holka.

Když nás ráno viděla oba oblečené, bylo ji jasné, že odjíždíme a určitě si to dala do souvislosti s jejími výjezdy na veterinu. Nechtěla se jít ani vyvenčit na zahradu a nepomohl ani piškotek, který by si jindy nenechala ujít. Zřejmě měla strach, že ji vezmeme s sebou a tak zase zalezla do pelechu. Museli jsme risknout, že až se vrátíme, bude někde loužička, ale nebyla. Vydržela to až do našeho návratu kolem poledne. Za to si tu odměnu zasloužila.

A teď honem končím, protože pan doktor mně doporučil, abych na čas zapomněla i na počítač, nejen na háčkování. Tak se zatím na čas loučím. Nejspíš tak do neděle.