V zahradě se stále něco děje

Příchod dlouho a toužebně očekávaného jara nás vybudil na maximum činnosti v zahradě. Moje záda mě sice omezují v pracech na zahradě, ale opečovávání kytiček na balkoně, zasazených cherry rajčátek v květináčích a pokusech o vypěstování exotické chocholatice, to mně jde. Na manžela zůstávají ty težší práce a tentokrát odvedl kus práce i náš nejstarší vnuk. Vyčistil jezírko, vyplel kolem tu hroznou husí čapu a co hlavně, ze starého terária pro chameleona vytvořil voliéru pro náš párek papoušku zpěvavých, kteří se do něj nastěhují během příštího týdne. Je potřeba voliéru ještě natřít, doplnit krmítky a dotvořit interiér bidýlky a nějakým kminkem, aby si papoušci připadali jako ve skutečné přírodě. Na to je vnuk mistr. Jen co dodělal jezírko, už zjistil, že se do něho přistěhovala ropucha a nejen ona objevil i ještěrku. Takže náš biotop opět funguje. Jen ho musím doladit nějakými kytičkami a pak budu spokojená na výsost.

A teď pár fotek.

Tak vypadalo jezírko po odčerpání vody. Zarostlé bršlicí a plné smradlavé vody po zimě. Voda už není, jen na dně rozrostlý leknín.

I ropucha už si našla své místo v jezírku. Bylo to rychlé. Zřejmě někde číhala na příležitost. Pokud bylo jezírko zanedbané, neviděla jsem ji v jeho blízkosti i když vím, že se v zahradě pohybuje. Většinou bývá zahrabaná v rašelině kolem hortenzií.

Včelky mají také svoje místo v jezírku pro načerpání tolik potřebné vody.

Další obyvatel biotopu. Myslím, že je to samička ještěrky živorodé, ale jistá si nejsem. Kdyby někdo z vás věděl, napište do komentáře. Je u nás přísně chráněná.

Toto pítko pro včelky plní svůj účel už několik dnů. Je stále hustě obsazené včelkami.

Voliéra už má střechu a vnuk s dědou ji dávají na místo, kde bude poskytovat papouškům zázemí.

A teď už to, na co stačím.

Chocholatice už vystrkuje růžky. Na ni se těším nejvíc.

Kolem jezírka bude pokračovat výsadba rostlin. Tam není úplně hotovo. Pro dnešek je to vše. Přeji vám hezký nedělní večer.