Opět mě to pohltilo.

Háčkuji ráda, ale ne vždy je k tomu pádný důvod. Tentokrát jsem slíbila, že udělám pár kousků pro děti, které se zapojí do závodu canicross . U mně to většinou dopadá tak, že jak jednou začnu, nevím, kdy mám přestat. Zdá se, že jsem se rozjela natolik, že přívěsky zůstanou i na závod v příštím roce a nebo si nechám něco do Kojetína na setkání "Ženského klubu". Záleží na tom, jak dlouho mě to bude bavit. Na podzimní setkání plánuji spíš vánoční ozdoby. Tak uvidíme.