Co je moc, je příliš

Někde volají po vodě a já už ji mám plné kecky. Doslova. Během dneška se přehnalo několik bouřek a vydatných lijáků. Kanály už nestačily brát vodu, ucpávaly se štěrkem a kamením, které voda přinášela z horního konce dědiny. Jsme v kopci, takže se voda nezdržuje a pádí směrem na dolní konec. Tam už mají vodu i ve sklepech. První bouřka přišla i s kroupama. Muškáty, které mně ještě včera dělaly radost, vzaly za své a zůstaly jen stonky bez květů.

Kroupy zničily i okurkový porost, dostala zabrat i rajčata a kdoví, co ještě. V té vodě jsem se nechtěla brouzda, tak nemám přehled o všem co šlo do stoupi.

Veverka dnes ráno dokončila sklizeň, takže i s oříšky jsem se definitivně rozloučila. Hlavně, že nejsme vytopení a že žijem. Ale co není, může být. Jestli už nepřestane pršet, tak i k tomu vytopení může dojít. Přeji dobrou noc. Jestli já se vyspím, to je ve hvězdách. Stále hřmí a prší.

Co s cuketami ?

Vlastní cukety nemám, ale dostávám je ze všech stran. Včera jsme dostali jednu velkou, ale i když je v receptu napsaná malá, použila jsem 1/2 té velké, oloupala a vydlabala jsem ji. Recept na rychlou baštu jsem našla zde

Musím říct, že ač to vypadá na talíři, jako by to už jednou někdo pozřel, chutná to výborně.

A jak jsem to dělala já?

Oloupanou a vydlabanou cuketu jsem nastrouhala na hrubém struhadle, posolila a nechala vypotit.Na pánvi jsem rozškvařila na kostičky nakrájenou anglickou slaninu se zbytkem salámu Poličan a do toho jsem přihodila na kostičky nakrájenou cibuli. Chvíli jsem to nechala restovat a pak jsem přidala scezenou cuketu, pikantní kečup "Palivec" (recept od Milušky) trochu mleté pariky a pepře a přikryla jsem to pokličkou Chvíli jsem to podusila a nakonec jsem tam cvrkla trochu smetany a ještě chvilku jsem to nechala přejít varem bez pokličky. Už jsem to slupla jako malinu. Sama a bez ničeho, jen tak. Prima lehký oběd. Pozor! Ten talířek je dezertní, to aby jste si nemysleli, že jsem takové zvíře.

Venku opět prší, po silnici se valí voda a má to tak být, podle předpovědi na http://www.yr.no/ až do pozdních nočních hodin. Zdá se, že jinde by vodu potřebovali a u nás bychom ji mohli zavařovat.

Myslím, že už i muškáty mají té vody dost. Liják střídá liják. A komu si myslíte, že se to líbí? No přece housatům. Ta si to užívají.

 

Dvojčata

Na objednávku jsem uháčkovala další dvě kačaby podle originálu z reklamy Era půjčky. Kdo už na tu reklamu zapomněl, je tady připomínka ve formě odkazu

Husy na výletě.

Protože husy mají svůj výběh už vypasený, houser pokukoval po zbytku zahrady. Postával u branky a tak se nám ho zželelo, vysadili jsme branku a čekali , co se bude dít. Houser odvedl housata spolehlivě do zahrady, zavedl je na místo, kde je nejpěknější tráva a tam se pásly. Dnes si přišly až na dvorek.

Ale, že už jsou to krasavice?

Kačaba podle originálu

Zkoušela jsem udělat kačabu podle videa. To kvůli barvám, měly být stejné jako na originálu. Tak zněla objednávka. Z videa to nešlo poznat a tak jsem hledala a hledala, až jsem u Myšandy našla. Nemám přesně stejné barvy příze jako jsou na originálu, ale trochu se jí přece jen přibližuji. Fotka je pořízena při umělém osvětlení, takže je to znát i na barvách.

Tahle je moje

Vyfotila jsem kačabu znovu za denního světla a vypadá to věrohodněji.

A tak vypadá originál obrázek, vypůjčený od Myšandy

Stejně se mně víc líbí moje originály, například kačaba vytvořená pro italskou kavárnu našeho syna.

A nebo tato kačaba, vytvořená pro Haničku " Hahou", kterou mnohé z vás znaly a která už bohužel není mezi námi.

Co vy na to?

Opět jeden pokus

Nejdříve fotka housat s jejich ochráncem. Už jsou zase o něco málo větší a opeřenější.

Protože mají housata dokonale vypasený výběh, dostávají nasečenou trávu a dnes dostaly pár listů z hlávkového salátu. To byla smršť. Houser se chová jako nejlepší matka. Nechává nažrat housata a teprve potom se jde napást sám. Jsem z něho úplně vedle. Bude těžké ho jednou dát na pekáč.

A opět začala kvokat jedna slepice. Vždycky se to odehrává začátkem května. Celá příroda je nějaká dodivočelá. Slepice byla nejspíš kohoutova favoritka. Má tak opelichaná záda, že taky vypadá jak po výbuchu. Seděla v koši a ne a ne jít mezi ostatní slepice. Už byla určená na vyřazení. Je stará tři roky a tak už podle pravidel, rok přesluhuje. Možná si to kvokání vymyslela, aby se zachránila a tak když byla tak vytrvalá, nakonec jsme ji dali do kukaně na samotku a tam sedí a sedí na vybraných vejcích. Snad z toho tentokrát něco bude. Aspoň pro tu zábavu, až bude vodit kuřátka po dvorku. Kdyby aspoň jedno.

Zalévání balkonových květin

Před večerem se zdálo, že by v noci mohlo sprchnout, ale kdoví, jestli se to nerozežene. Na parapety stejně neprší, tak jsem se pustila do zalévání. Než všechno pozalévám nanosím se něco konví vody. Na balkoně mám barel, který napouštím dvakrát týdně vodou ze studny. Na zalévání je voda odražená, protože na barel celý den svítí sluníčko. To je pro kytičky to pravé.

Na balkoně mám čtyři okna a na nich obyčejné muškáty. Letos jsou opravdu vydařené. Mají z čeho být tak bohaté na květy. Na dno každého květináče jsem na jaře dala zkompostované slepičáky a občas, když si vzpomenu, zalévám zředěnými zkvašenými slepičáky. Na zábradlí balkonu mám muškáty převislé a zdá se, že jsem to letos opět správně odhadla. Nevím, jak by se dařilo na otevřeném prostoru surfiniím. Ty se mi vydařily jen dvakrát a tak muškáty to jistí. Ty vydrží i extrémní počasí.

Při zalévání navštívil převislé muškáty Otakárek. Je to krasný hmyzouš. Jsem ráda, že jsem ho ulovila.

Je to neposeda a tak jsem vděčná alespoň za tyto fotky.

Na parapetu z kuchyně krásně kvetou begónie a na zahradě rozkvetly další kytky. Například slézová růže, fuchsie a přibylo i pár květů na hortenzii.

To je pro dnešek ze zahrádky všechno, ale ještě nekončím. Přidám ještě něco z říše zvířecí.