Palačinky na slano a zahrádka

Dnes jsem vařila jen pro sebe a tak jsem to chtěla mít rychle za sebou. Udělala jsem si palačinky na slano. Těsto na palačinky psát nebudu . Jistě máte každá svůj osvědčený recept. Jen si udělějte palačinky tenké.

Do každé palačinky zabalte na hrubém struhadle nastrouhaný aidam a nivu. Není to podmínka. Můžete si nastrouhat jakýkoliv oblíbený sýr. Na pánvičce si orestujte polovinu pórku, který rozkrojíte podél na půl a potom nakrájíte na proužky. Orestovaný pórek přidáme k sýrům a palačinku přehneme. Palačinku nakonec posypeme druhou polovinou pórku a strouhaným parmezánem. Je to dobrota a zasytí. Myslím, že by to byla dobrota, kdyby se palačinky zaměnily za bramborákové těsto. To už by ale byla kalorická bomba.

A teď ta zahrádka.

Rozkvetl první květ ismenu a fialový klematis má nasazených tolik květů, co ještě nikdy neměl. Dnes nebylo dobré světlo na focení, tak ho vyfotím znovu, až to bude příhodnější a taky rozkvetou ta nasazená poupata.Dnes do zahrady svítilo prudké slunce. Na obloze nebyl jediný mráček.

Pár střípků ze včerejška

Včera v podvečer to vypadalo na pěkný průšvih. Kolem nás se tvořily mračna, nakonec se blýskalo, ale ne u nás. Někde vzdáleně. Šel jeden blesk za druhým. Nakonec spadlo pár kapek, které nestály za řeč. Bála jsem se krup, které by potloukly všechno pěkné na balkoně i na zahradě. O těch užitkových rostlinách ani nemluvím. Teď, když je v obchodech zelenina tak drahá, by to byla opravdu hrozná škoda. Nehledě na to, co je za tím skryto práce. Meteorologové straší, že by se včerejšek mohl zopakovat. Zatím to tak nevypadá, ale je teprve odpoledne. Do večera může být všechno jinak .

Mezi růžovými kalami vykvetla jedna žlutá. Mám ještě jeden květináč , na který jsme zapomněli a vytáhli ho ze sklepa o hodně později. Ty snad budou všechny žluté, ale na ty si počkám. Sotva vystrčily špičky listů.

A chocholatice po mém zásahu nezhynula. Už se klube květ.

Zahrádka a balkon

Po pár deštivých dnech je zahrádka i balkon o něco veselejší. Co ale moc veselé není, je stále bujnější plevel. V zahradě už je to jako v džungli. Přednost mají brambory, ty musel manžel okopat co nejdřív. Až potom přijde na pořad dne okrasná část zahrady. Kdyby sem tam něco nekvetlo, tak se tomu ani okrasná říkat nedá. Trochu jsem se bála o chocholatici. Jak jsem už psala, myslela jsem, že když ji vyndám z květináče, bude možné cibuli rozdělit. Ale není to tak . Narostla velká cibule ze které vyrůstá několik stvolů a žádné vedlejší cibulky tam nejsou. Takže možná až po letošní sezóně nějaké cibulky vyrostou. Horší bylo, že celá rostlina po tom mém zásahu trochu povadla a měla jsem obavu, že nakonec o ni přijdu. Zatím to vypadá, že se zmátořila, ale možná nepokvete. Uvidíme. Tak teď trochu toho, co už kvete naplno.

Jeden ze tří klematisů které mám, další dva ještě nekvetou.

A na závěr můj pokus s bramborami v jámě o rozměru 70x70 cm, kde by měla být nadprůměrná úroda.

Brambory rostou, jsou tam tři a když se pokus vydaří, dám vědět jestli je pravda co se o tom píše. Brambory by měly narůst ve třech patrech a v každém z nich běžná úroda jako pod každým jiným, běžně pěstovaným kopcem.

Co mně dělá radost.

To jediné, co mně dělá poslední dny radost, jsou moje kytičky. Zimu přežila chocholatice o kterou jsem měla největší obavy. Zůstala přes zimu v květináči ve sklepě. Nedoufala jsem, že přežije, ale překvapila. Z jedné cibule budou čtyři.

Nemám zatím s touto exotkou velké zkušenosti a tak trochu váhám, jestli je nemám rozsadit. Zítra se rozhodnu. Jestli si nepamatujete, jak vypadala minulý rok, tak tady je.

Gazánie půjde do záhonu, ale zatím na to nebyl čas.

Zimu přežily i kaly, ale s těmi nebudu hýbat jen je přihnojím. Na parapetu vystřídaly muškáty lobelky a osteospermum. Žluté surfínie už krásně kvetou, červené si zatím dávají na čas a vistárie stále láká čmeláky svými bohatými hrozny květů. Z té mám radost největší. Snad i vás potěší těch několik kytiček.

Nová drůbež

Dnes jsme přivezli osm nových slepic Dominant Sussex, které snášejí vejce se světlou skořápkou v počtu cca 290 vajec ročně. Protože jen doplní současný stav hejna, volili jsme tuto variantu, aby se nám to nepletlo. V původním hejnu máme Hempšírky, baculaté hnědé slepice, Dominant černý a ISA Brown.Ty jsou taky hnědé, ale štíhlejší, vyšlechtěné na snášku vajec. Slepice starší dvou let postupně vyřazujeme a doplňujeme mladými kuřicemi. Letos byly za 144,- Kč kus.

Na stejné farmě jako každý rok kupujeme i jednadvaceti denní káčata mulardy. Letos byla cena 73,- Kč za kus. Pro naši rozrostlou rodinu je deset kačen tak akorát. Nejde o to, že by se jich po rodině neudalo víc, ale kdo to má škubat? Do toho se nikomu z mládežníků nechce. Doposud nám pomáhala se škubáním sousedka, ale ta se odstěhovala o dvě vesnice dál a taky už není nejmladší a tak nevím, jestli bude mít na naše kačeny náladu.Budu muset zacvičovat omladinu ať se jim to líbí nebo ne.

A přidávám to, co jsme potkali cestou. Nejen samou žlutou, ale i pasoucí se kravičky s telátky a čápa lovícího žabky, či co...

7

Je mi osm let

1.5. jsem oslavila osm let svého psího života v této rodině. Je to dost dlouho na to, abych dokázala páníčkům, že život se psem je jedna velká taškařice. Jsem živel i když po letošní zimě poněkud zavalitý. I když se páneček snaží chodit se mnou na dlouhé procházky a mám dostatečnou volnost výběhu po zahradě, na můj apetit to nestačí. Ráda si smlsnu na něčem dobrém a taky si ráda válím šunky. O dobré masíčko v této domácnosti není nikdy nouze. Třeba včera jsem si pochutnala na masíčku ze slepice. To, co se paničce nehodilo do polévky, bylo moje. Kosti ne, ty jsou pro slepice. A proto, že jsou to moje kámošky, tak jim je s radostí přenechám, ale když jde páneček kosti drtit do jejich výběhu, musím to kontrolovat, aby se holky nepřežraly.

Abych nezapomněla, mám taky dobrý přehled o tom, co se děje na dědině. Můžu chodit na balkon odkud vidím na své dva kamarády, u kterých se občas od jejich paničky dočkám nějakého pamlsku. Tam mně taky většinou odchytí, když si v nestřeženém okamžiku udělám výlet. To moji páničci nemají rádi, když se courám po vsi. Jezdí tady hodně cyklistů a zběsilých automobilistů, tak mají strach, že bych se mohla někam připlést, ale cyklisti ani auta mě nezajímají. Zato cizí psi, to schytají, když jdou kolem našeho. A že jich teď v jarní sezóně tady chodí. Všem se tady líbí, páničci chodí na penzion a na rozhlednu a já se můžu uštěkat z jejich miláčků. Jiné by to bylo, kdyby šli k nám na návštěvu, to bych je přivítala, ale jít si jen tak, kolem našeho bez povšimnutí, že tady bydlím já, to neodpouštím. No ale dost řečí o mé maličkosti. Panička pro vás vybrala pár fotek z mého života a tak se mrkněte jaký už jsem dospělák.

Spím, nerušit!

Zasloužený odpočinek

U paničky v náručí a u PC, to se krásně usínalo...

Proboha, co je to za brouka?

Ještě hřejí...

Když uhodí mrazy...

Kořist je potřeba rychle někam zahrabat. Nejlépe do zahrady...

Toto je moje hlavní odpočinkové místo. Dostala jsem do něho novou deku od Ježíška. Panečku, na té se to spí.

Kontrola drůbeže...Něco jsem slupla, že by to byl slepičák?

S kamarádkou Larou

Něco se peče, musím to pohlídat...

Odtud vyhlížím kamarády...

A teď už se tady i opaluju...

No tak, kde jsou všichni cyklisti ?

Dnes jsem zabrala paniččino křeslo a ušpinila jsem ji polštářek. Ona mně to jistě odpustí, vždyť pračka to vypere.

Tak to je z mého osmiletého života krátký průřez a panička slíbila, že bude moje fotky dávat častěji. Tak se mějte hezky jarně a zase někdy pac a psí pusu.

A ještě video, když jsem objevovala svět.

Moje první vafle

Před časem jsem si koupila vaflovač a dnes nastala ta pravá chvíle ho odzkoušet. Našla jsem spoustu receptů na různých webech zveřejňujících recepty. Vybrala jsem si recept, který se mi zdál nejjednodušší. Z tohoto množství jsem udělala 10 vaflí. Někde jsem četla název "Křupavoučké vafle". Ty moje nekřupou, ale jsou dobré. Až na ně dám jahody a šlehačku, nebo javorový sirup, budou jistě i pro ty nejmlsnější jazýčky. Jahody ještě nerozmrzly a tak zatím jen fotky holých vaflí. Jo a trochu jsem si recept upravila. Přidala jsem špetku prdopeče.

Ingredience:

2 hrnky hladké mouky

1 lžíce moučkového cukru

2 lžičky másla, které necháme při pokojové teplotě povolit

2 ks vejce oddělíme bílky od žloutků

2 hrnky mléka

špetka soli

špetka prdopeče

Postup:

Z bílků ušleháme tuhý sníh, žloutky dáme do misky ve které budeme dělat těsto

Ke žloutkům přidáme všechny ostatní suroviny a promícháme. Doporučuji ruční mixér, tolik se nenadřete.

Ke směsi přidáme sníh a znovu promícháme. Pečeme ve vaflovači do zlatova. Do těsta klidně můžete přidat skořici, kakao, citronovou kůru.. podle chuti. Podávat můžete s jakýmkoliv ovocem, šlehačkou, javorovým sirupem... je to jen na vás.

Příště vyzkouším tento recept z www.toprecepty.cz

125 g másla100 g

100 g cukru krupice

1 vanilkový cukr

2 vejce

250 g polohrubé mouky

100 ml vody - nejlépe perlivé

100 ml mléka

1/2 balíčku prášku do pečiva

Postup je stejný jako u toho prvního. Jen není potřeba dělat z bílků sníh a jak jsem se dočetla v komentářích, křupavost je docílena tím, kam vafle odkládáme. Na talíři jsou měkké, ale když se vyndají na mřížku, tak jsou křupavé. Tak uvidím.