Majitelé bíglů teď jistě ví o čem mluvím. Včera večer se stalo něco neuvěřitelného. Byla u nás návštěva a při odchodu špatně zavřela vchodové dveře. Nic jsem netušila. Zvedla jsem se od počítače a šla do kuchyně připravit večeři, když se mi pod nohy přimotal kamarád naší bíglice Žeryk.V tom momentě mně polilo horko. Když se sem dostal Žeryk, kde je Yorga, když neni s ním. Můj pohled patřil vchodovým dveřím, které byly, jak jinak otevřené dokořán. Bylo mi jasné, že Yorga je v čudu.Jaké však bylo moje překvapení, když jsem viděla, že se rozhlíží na všechny strany a stojí jak přikovaná přede dveřmi. Ani náznak toho, co dělávala dřív, že vzala celou obec úprkem a důkladně ji prošmejdila. Dohonit ji bylo nad lidské síly.Navíc jakoby provokovala. Nechala člověka, aby se přiblížil na dosah, a v tom momentě opět tryskem odběhla. Nejlepší bylo riskovat a čekat, jestli se vrátí domů. Vždycky se vrátila, ale byly to nervy. Když jsem na ni včera zavolala, otočila se po hlase, ale stála dál. Zopakovala jsem několikrát přivolání a to tím nejlíbeznějším hlasem, ale ona jen stála, jako by přemýšlela jestli má zdrhnout nebo ne. V tom mně napadlo, že na Žeryka žárlí, když si s ním hraji a tak jsem se začala Žerdovi věnovat a otevřela jsem dveře na zahrahu. To bylo rozhodující. Zřejmě vidina divočení s kamarádem na zahradě ji přimělo, že vyběhla do schodů a úprkem vletěla za Žerykem na zahradu. Já jsem mohla jít v klidu zavřít dveře a oddychnout si. Že by se konečně bála nás opustit?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.