Jsem sám...

Tohle je můj tunel. Panička ho vytvořila z elektrické podušky, která je zapnutá ve dne v noci.To abych měl teplo a nenastydl.Tam lezu když chci víc tepla a nebo se tam skovávám před mámou. Někdy to vyjde, ale většinou mně najde, olizovačka mně stejně nemine a máma přitom přehrabe celou bednu. Panička se potom zlobí, že to musí znovu urovnávat.Tak jsem vám řekl zase něco nového ze svého krátkého života a příště, když budu mít nějaké novinky, tak se přihlásím.

Ahoj.

Tak jsem zůstal sám...ale už docela dobře prospívám. Panička má radost, že po jejích lahvičkách s mlékem a po krupičné kašičce začínám mít sílu. Jsem docela dobrý chodec, spíš tedy, lezec, abych moc nemachroval.. Několikrát oblezu máminu porodní bednu, která je zatím mým pelíškem.Ještě sice nevidím, ale už bych se hrozně rád dostal za hranice bedny. Jednou, to když mně máma masírovala bříško, jsem byl z bedny venku, ani jsem se o to sám nemusel přičinit.Tak do mně šprtala, že mně přehodila přes ohrádku. Ale dvakrát už jsem ji přelezl sám. Dnes musí páneček zvýšit hrazení a budu mít po žížalkách. Panička se bojí, že bych mohl vylézt v noci a na dlaždičkách bych se nachladil a byl by to můj konec.Moc se o mně bojí, když už s bráchou to tak špatně dopadlo. Něco jsem zaslechl, že panička mně nikomu nedá, a nechá si mně doma, když si mně tak vypiplala. To by bylo fajn, být doma s mámou. Já kecám, protože nic neslyším, ale to vycítíte, že vás mají rádi. Panička se se mnou při každém krmení pomazlí. To jen moje máma se mnou zachází, jak s cizím, to když chce abych se vykadil, tak moje bříško dostává zabrat, ale já vím, že kdyby to nedělala, bylo by to špatný.Tak tady se podívejte, jak už jsem se zakulatil, mám už 28 dkg. Já vím, že to nic není, dávno jsem mohl mít i půl kila, ale když to s nama bylo tak špatný, je to úspěch. Doktoři na veterině paničce říkali, že kritických je 14 dnů a já mám devět dnů za sebou. V sobotu bude krize za mnou. Tak nám prosím držte palce.

Dnes je 31.5. a já už mám dvanáct dní a 35 dkg.Panička neustále opakuje, jak pěkně papám. Jde mi to, protože to co připravuje je moc dobré. Hodně se to podobá mámině mléku. Moje máma Yorga, je moc hodná. Občas si lehne do mé bedny a já se pokouším od ní něco vypít. Když už toho mého mlaskání má dost, začne pečovat o můj zevnějšek. Olizuje nejdřív moji tlamičku a pak se mnou neustále hází na všechny strany, aby promasírovala moje bříško. Někdy už toho mám plné zuby, snažím se jí utéct, jenže jak, když mám pořád slabé nožky a dokážu se jen plazit !? V tom přijde spása v podobě paničky, která už má připravenou kašičku a vysvobodí mé oťukané tělíčko. To  přijdou ty pravé hody. Uchopím dudlík a začnu do sebe ládovat tu dobrotu. Vždycky se tak unavím, že hned usínám. Jenže panička mně vrátí do bedny a zavolá na mámu. "Yorinko, chlapeček je špinavej, pojď ho umýt"! A moje máma letí, div se nepřetrhne a začne to znovu . Tlamička  bříško, tlamička, bříško a převalování ze strany na stranu. Z toho by se jeden zcvokl. Už abych byl větší a dali mi s tím pokoj! Obě.

S mámou si jen tak ležíme. Oba jsme usnuli a je nám fajn...

Lidi, dnes je 2.6. a já vidím!!! Vážím 39 dkg a panička říká, že už jsem chlapák.Panička nás s mámou vyfotila, když jsem byl po krmení na návštěvě v mámině pelíšku a tady je fotka.

Včera jsem otevřel jedno oko a dnes i to druhé. První, koho jsem uviděl byla naše panička, když mi dávala pít kašičku z lahvičky. No musím říct, že nic moc, ale nebýt jejich lahviček, tak tady nejsem. Třeba si zvyknu. Zato moje máma je fešanda. Ještě jsem se moc nerozkoukal, ale začnu na tom pracovat.A jak začnu objevovat svět, všechno vám napíšu.

Tady jsem vyfocený před krmením a než jsem zaujal tu správnou pozici, panička zmáčkla spoušť fotoaparátu. Že mám pěkné tlapičky ? A ty drápky !

Dnes je 4.6. a tady vidíte, jak se snažím ještě něco vypít od mámy. Není toho mnoho, pár kapiče, ale dorazil jsem se kašičkou od paničky.

Ještě mám mlíko na bradě a panička už se chystá, že mě předhodí mámě, aby zbytky olízala a dala moji 

srst do gala.

Já už raději usínám, abych tu máminu péči lépe snášel.Myslíte, že už jsem trošku vyrostl? Na váze to tak vypadá, dnes už mám 40 dkg.

Dnes je 6.6., mám osmnáct dní a vážím 47 dkg. To jsem hezky přibral, že? Však se taky cpu! Včera jsem dostal od paničky nějakou pastu. Bylo to docela dobrý, prý na odčervení. Nevím sice co to znamená, ale když i máma dostala dvě tabletky, tak to asi není nic špatnýho.Mně to panička dala jen tak do tlamičky, a já nevěda, co to je, jsem to lehce spolykal.Ale s mámou, to byly ciráty! Protože by to jinak neschlamstla, panička jí to musela zabalit do plátku šunky. Musela to být dobrota, protože máma se pak ještě dlouho olizovala. Už se těším, až vyrostu. Pak i já budu dělat fóry a dostanu tabletku zabalenou do nějaké dobroty.Tak ahoj, jdu spát, protože my štěňata to tak děláme. Po dobrém jídle, hned usínáme.Chr,chr,chr.....

Konec příběhu jednoho nešťastného štěňátka....