Tento můj článek tak trochu naváže na to, že by se člověk měl vrátit k přírodě. I když to vezmu trochu oklikou stejně se k tomu dostanu. Četla jsem nedávno o tom, jak si prodloužit život a neb kudy vede cesta k dlouhověkosti.
Životospráva většiny stoletých lidí spočívá v pravidelných půstech, ve skromné stravě bez delikates a pamlsků. U těchto lidí převažuje čerstvá strava i syrová jídla. Důležitý je i odpočinek a přiměřená pracovní aktivita. Století lidé jedli převážně fazole, hrách, čočku, chléb, zeleninu, brambory a ovoce. Jen málo pili mléko a jedli mléčné výrobky. Když tuto stravu zhodnotíme, vidíme, že jsou to potraviny převážně zásadotvorné až na luštěniny a chléb.
Nejvíce stoletých lidí na počet obyvatel je v Bulharsku. Bulhaři konzumují více kyselého mléka, jogurtů a kefíru než kdekoliv na světě. Tyto produkty obsahují laktózu, kterou se živí užitečné bakterie ve střevech a tím zabraňují zahnívání a následné autointoxikaci. Pokud zabráníme vzniku toxinů v tlustém střevu, můžeme si prodloužit život. Většina stoletých Bulharů jsou laktovegetariáni , jen málokdo z nich jí pravidelně maso, zato všichni pravidelně jedí jogurt převážně z ovčího mléka. Téměř všichni jsou včelaři a proto zařazují do svého jídelníčku hodně med. Je téměř pravidlem, že jedí hodně kysaného zelí, slunečnicová semínka a většinou byli tak chudí, že si nemohli dovolit přejídat se. To jsou fakta z průzkumu dr. E.M.Hoppeho uveřejněného v časopise Krásná paní speciál.
A teď moje vlastní zkušenost.
Při jedné naší dovolené v Bulharsku jsme se seznámili s rodinou, se kterou jsme několik let udržovali písemný styk. Jejich velkým přáním bylo vidět Prahu a tak jsme je v roce 1979 pozvali k nám. Než odjeli do Prahy, strávili týden u nás v Brně. Při jejich návštěvě jsem zjistila, že se opravdu stravovali mnohem skromněji než my. Přijeli svým autem a přivezli asi 20 melounů, velký pytel rajčat a stejně velký pytel paprik. Mimo to vezli i balkánský sýr. Jako správná hostitelka jsem se snažila je pohostit co nejlépe a podle zdejších zvyklostí jsem vařila masitá jídla i když mi v té době dalo sehnání masa dost zabrat. Velkým překvapením pro mě bylo, když po dvou dnech požádali, jestli bych nemohla uvařit fazole, že oni nejsou zvyklí jíst tolik masa a že jim to dělá potíže. Překvapilo mně to ale vyhověla jsem jim. Zbytek jejich návštěvy jsme jedli fazole, syrové papriky plněné nakrájenými rajčaty a balkánským sýrem, melouny s balkánským sýrem a různé saláty.Mimochodem sladká chuť melounu velice dobře korespondovala se slanou chutí balkánského sýra. Kdybych to sama neochutnala, nikdy bych nevěřila, že tato kombinace je vůbec možná. Všechny produkty, které přivezli s sebou byly vlastní výpěstky z jejich zahrady. Řekla bych že oni byli s přírodou spjatí velmi silně. Zatím co my jsme už pokukovali po západním světě a oblékali se do umělých vláken, oni si trvali na bavlně. Tehdy jsem tomu moc nerozuměla ale dnes si říkám, že jestli se jejich názor nezměnil, jsou na tom lépe než my.Od té doby jsme Bulharsko nenavštívili a tak nemám představu o tom jaký je tam životní styl dnes. Ale myslím si, že se příliš nezměnil alespoň ne na venkově. A jsme u toho, čím jsem svoji úvahu začala. V tom skromném životě vidím cestu nejen k ozdravení člověka ale i přírody samotné.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.