1.máj

Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas....

Úryvek z básně Karla Hynka Máchy jistě všichni znáte. To, že se mají děvčata nechat políbit pod rozkvetlou třešní, vám jistě také nemusím připomínat. Koneckonců, psala jsem o tom už loni v dubnu. Chtěla bych spíš při této příležitosti připomenout, že rádi bychom se měli mít nejen 1.května, ale po celý rok. Nikdo na tomto světě nejsme navždy a proto bychom měli využít každého okamžiku a dávat si najevo, že se máme rádi, abychom jednou nelitovali, že jsme něco promarnili. Tím nemyslím to, co tak často slyšíme například ve filmech, které se k nám tlačí ze zámoří. Neustále se oslovovat "zlato" a miláčku , drahoušku. Při každé příležitosti ujišťovat toho druhého, rčením "mám tě rád zlato". Ono docela stačí, když tu náklonost bude člověk cítit z chování toho druhého. Když se k partnerovi budu chovat slušně, ohleduplně a budu mu projevovat úctu, pak pozná i bez přeslazených slovíček, že mi není lhostejný. Víte, já už jsem na to "zlato" docela alergická. Jsem ze staré školy a tak se mi nelíbí ani to, že si někteří zamilovaní nenechají své důvěrnosti na doma. Nejsem puritánka a nemám nic proti letmému polibku na ulici, ale dnes můžete shlédnout i to, co za našich mladých let patřilo jen do toho nejintimnějšího soukromí dvou lidí. Když se nechtíc stanu svědkem takového pouličního vzplanutí citů, věřte, že se necítím ve své kůži a přivádí mě to do rozpaků, neřku-li, že se stydím za ty dva, kteří tak okázale dávají najevo svoje city. Možná se vám bude zdát, že jsem přinejmenším divná, ale já to tak cítím a s tím nic nenadělám. Zajímalo by mě, jak to vidíte vy a proto jsem přidala anketu. Nemusíte se mnou souhlasit, vím, že svět se posunul někam jinam nejen ve vzájemných vztazích, ale i v celkovém postoji k morálce obecně.Ale to je téma na další článek. Tak zase někdy příště.