Náš muž byl v dětství neduživý a často nemocný, velmi podceňovaný a zatracovaný žák. Narodil se 14.1. 1875. Skutečně není žádným géniem, spíš snílkem. Školní výsledky jsou žalostné a učitelé nad ním lámou hůl. Dokonce doporučují ukončení jeho studia na gymnáziu. A tady se potvrzuje, že když profesor najde ke studentovi ten správný přístup, může v něm probudit nevídanou touhu po vědění i studijní sebekázeň. Tento doposud neúspěšný student získává nakonec hned dva doktoráty. Jeden z filozofie a druhý z teologie. Stává se velmi činorodým. Sám o sobě říká, " nemám ambice stát se velkým vědcem, chci mnohem víc - být prostě člověkem". V roce 1904 si přečte v novinách článek o otřesných podmínkách domorodců v rovníkové Africe a rozhodne se studovat medicínu, aby mohl odjet do Afriky a pomáhat. V roce 1913 se rozloučí se svojí slibnou kariérou vikáře, varhaníka a spisovatele a vrhá se vstříc nejistotě v rovníkové Africe. A tak se ve zralém věku stává moudrým pomocníkem, který pomáhá chudým, slabým a nemocným. V Africe zůstává až do své smrti v roce 1965. Ještě předtím ale získává v roce 1952 Nobelovu cenu míru. Poznali jste o kom je řeč?
PS. Pár zmínek o působení v ČSR
1920-23 přednáší, koncertuje (i v Praze)
1927 zakládá novou nemocnici v Lambaréné, nové přednáškové turné (i v ČSR - 1923 a 1928)
1928 čestný doktorát Karlovy univerzity (Pražské německé univerzity) - setkání s T.G.Masarykem
Zdroj:
Přečteno v History revue a cs.wikipedia.or
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.