úterý 29. března 2011

Náš způsob chovu slepic



V poslední době dostávám dotazy na chov slepic. Abych se vyhnula tomu, co se mně přihodilo včera při odeslání dlouhé odpovědi mailem, popíšu náš způsob chovu tady a každý zájemce si to může přečíst. Včera jsem napsala obsáhlý mail a při odesílání se přihodilo cosi neidentifikovatelného co zamezilo odeslání mailu a uložilo ho to do rozepsaných. Když jsem to otevřela z celého dlouhého textu tam zůstalo jeden a půl věty.Bylo už 22.30 hod tak jsem zavřela počítač a naštvaná odešla na kutě.

Tak nejdříve jak jsme začínali.
Základem našeho chovu je dřevěný, zateplený a dobře větratelný kurník o rozměru 2x2 metry. Větratelný, ale nesmí v něm být průvan. Aby byl chov alespoň trochu ekonomický, obměňujeme nosnice každé dva roky. Ona totiž dva roky stará slepice v hrnci je lepší než pětiletá. ( Tak staré slepice se u některých chovatelů také najdou.) A po dvou letech snáška u slepic značně klesá. Když teď napíšu, co všechno našim slepicím dáváme, řeknete si, že o ekonomickém chovu se dá jen těžko mluvit. Ovšem když uvážíte, jakou hodnotu má vajíčko od slepic namačkaných v klecích, které trávu za svůj život neuvidí, ani sluníčko a co dím, ani přirozené světlo a jakou hodnotu má vajíčko od doma chované slepice u které víte co jste ji dali do krmítka, tak si myslím, že to stojí za trochu té námahy. Zvlášť tam, kde jsou k tomu podmínky. A pak k čertu s ekonomikou.
A těď k tomu jídelníčku.
My krmíme kupovanou směsí pro nosnice, ale také kukuřičným a pšeničným šrotem, namáčíme pšenici a necháváme ji naklíčit. Pšenici dostávají především na noc, aby si naplnily volátka a neměly v noci hlad. Slepičky dostávají také vařené brambory se šrotem a sušenými kopřivami. Kopřivy přimícháváme především v zimě, kdy nemají trávu. Smlsnou si na strouhané řepě, vařených a posekaných vepřových kůžích, drcených kostech a co milují, je do mléka namočený suchý chleba a rohlíky. Občas dostanou i nějaké zbytky z kuchyně, drtíme jim kosti, nebo koupíme tvaroh. Bílkovina je pro slepičky taky hodně důležitá. Do míchanice brambor se šrotem přidáváme i vitamíny jako je např. Nutri Mix nebo Roboran D a do písku přidáváme vápený grit. To kvůli pevnosti skořápek. Roztlučené skořápky jim dáváme taky.
Důležitá je podestýlka. Na zimu si nasušíme i nějaké seno a to dostávají v zimě jako doplnění k podestýlce ze slámy. Ze sena si vyzobou lístečky a zbudou jen stonky. Když je nouze o slámu, dáváme jako podestýlku i dřevěné hobliny. Ty se sice odborníci moc nedoporučují, ale taky splní svůj účel. Ve výběhu mají nějaký písek a popeliště. To je pro ně důležité, aby se zbavily případných parazitů. Pokud nemají dostatečně velký travnatý výběh, dokážou z něho v krátké době vytvořit tankodrom bez jediného stébla trávy. Pak je potřeba jim trávu nažnout a koš trávy je pro ně jako slonovi malina. Na jaře jim chodíme na pampelišky a co mají nejraději, je drobný plevel s bílými kvitečky, kterému se u nás říká rakovina, nebo taky pochcánka. Určitě ho všichni znáte, správně se jmenuje ptačinec a je dobrý i pro nás, lidi. Má spoustu vitamínů a já ho přidávám do salátů. Jeho kořínků není lehké se zbavit. Slepice musí mít stále přístup k napajedlu s čistou vodou. To je asi všechno nač jsem si vzpomněla.



Až seberete z hnízda první vajíčka, která vám slepičky snesou, poznáte, jaký je to bezvadný pocit. Od toho okamžiku budete nezávislí na tom, co vám nabídnou v obchodě a pro svoji potřebu budete mít dost vajíček i přes zimu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.

Jarní rozpoložení

 Jaro mám ráda stejně, jako snad každý člověk. Je slyšet, že se z jara radují i ptáčci zpěváčci. A ty jarní barvy, svěží zeleň mladé trávy a...