Letošní, první medobraní

Včerejšek byl opět ve znamení práce, práce a zase práce.

Všechno to starání a pečování o včelky přineslo letošní první ovoce. Vlastně med. Zapomenuto je rojení a patálie kolem něj. Přišla chvíle k nezaplacení a tou je vytáčení medu. Když se odvíčkuje plást a v něm se třpytí zlatavý med, to je ta pravá včelařova odměna. Med spolu s voskem provoní celý dům a to potom včelař zapomene na několikerá bodnutí včelkami i jiná příkoří, která musel snášet, jako např. lezení po žebříku při sundávání roje usazeného ve vrcholku stromu. Vraťme se však k vlastnímu medobraní. Rámečky se odeberou z úlu a přenesou se na místo, kde je připravený medomet. V našem případě do jídelny. Když jsme medomet pořizovali, koupili jsme nerezový na elektrický pohon. Je to dobře udržovatelné a pohodlné. Rámečky se vloží do útrob medometu, nastaví se rychlost otáček a med se odstředivou silou dostává z pláství do medometu a následně přes síta do nádoby na med. Zlatavá tekutina se po vytočení, nechá ustát a pak už zbývá jen přelít do sklenic a expedovat. Obdarovat sousedy, rodinu a blízké přátele a když něco zbude, tak prodat. Máme početnou rodinu a tak kdo ví, kolik toho zbude k prodeji. Když jsme začínali, nepočítali jsme, že budeme nějak moc úspěšní, ale po loňských zkušenostech i když jaro nestálo za nic, jsme se poučili a nezůstali nepřipraveni. Nechali jsme si udělat vlastní samolepky, nakoupili sklenice a víčka a jak to všechno vypadá je patrno z fotek. Květový med je jako zkapalněné slunce a chutná báječně.

Tato várka je připravena pro nejbližší sousedy. Při dosavadní rekapitulaci je stav takový. Ze dvou včelstev na kterých jsme začínali a doufali, (alespoň manžel doufal) že to tak zůstane, je rázem osmero velmi silných včelstev. Tak to alespoň zhodnotili naši zkušenější poradci. Uvidíme co přinese další průběh sezóny....Pro jistotu jsou objednány dva další úly.