čtvrtek 12. února 2015

Do kurníku s foťákem...

Proč jsem šla dnes s foťákem do kurníku? Abych ještě jednou, naposledy vyfotila našeho nového kohouta. Po včerejším zážitku, jsou jeho dny na tomto světě sečteny.
Šla jsem dát slepicím zrní a posbírat vajíčka a nic netušíc mě napadl náš nový kohout. Skočil po mně tak, že mně málem vyrazil kbelík s vajíčky z ruky a začal na mě útočit nevídaným způsobem. Nalítával na mě a snažil se dostat co nejvýš. Asi je frustrovaný z toho, že stále nezískal dominantní postavení, protože původní kohout je majestát. S tím nic nenadělá. V kbelíku se dvě vajíčka rozbila zcela a tři se naťukla. Z toho mohla mít radost jen Sára, protože ta dvě rozbitá vejce dostala do misky. Aspoň bude mít krásnou srst. Já jsem z toho vyšla bez ztráty kytičky, ale šlo o hodně. Kdyby se mu povedlo dostat se mně na záda, kdo ví, co bych utrpěla za újmu na zdraví.
Ono mu to nestačilo a protože jsem neměla po ruce nic, čím bych se bránila, a jeho aspoň přetáhla, hnal se za mnou až do branky a i za branku, protože jsem ji nestačila tak rychle přirazit. Sára stála schůdkách a nevěřila svým očím, ale zřejmě ji chování kohouta zaskočilo stejně jako mě. I když jsem ji řekla , aby ho zahnala, stála jak Lotova žena. Blbeček kohout si to nakonec rozmyslel, otočil se a vrátil se do hejna.
Manžel, když jsem mu tu informaci sdělila, tak se do telefonu zasmál, škodolibec, ale tvrdil, že na něho si kohout ještě nic nedovolil. Tak možná si dovolí teď. Moje rozhodnutí je, že buď kohout půjde na pekáč, nebo si bude ke slípkám chodit sám.


Náš původní krasavec, mírumilovný kohoutek.






A teď náš agresor. Jak já jsem ho litovala, když postával osamocený, než si zvykl... Ze starého kohouta má evidentně stále respekt, protože když vylezl z kurníku šel na opačnou stranu, než byl starý kohout se slepicemi.




Na jednu stranu mně bude líto hodit do hrnce, je pěkný, ale kdyby ten jeho úlet měl pokračovat, bude to nevyhnutelné. Přece mě nebude terorizovat nějaký kohout. Poslední týden února mají děti v Brně prázdniny a vnuk s přítelkyní se k nám chystá na pár dní. Když jsem přemýšlela, co dobrého jim uvařím, začínám mít jasno. Do dvacátého má kohout šanci a jestli se nepolepší, půjde do hrnce. Takový mladý kohout na víně, nebo na paprice je lahůdka a vnouček je labužník. On by takový oběd ocenil. No, nechme kohouta kohoutem a mrkněte ještě jednou na ten krásný amarylis.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.

Jarní rozpoložení

 Jaro mám ráda stejně, jako snad každý člověk. Je slyšet, že se z jara radují i ptáčci zpěváčci. A ty jarní barvy, svěží zeleň mladé trávy a...