Poprvé jsem ráda, že nemáme moře..

Po zhlédnutí utajeného videa na internetu jsem poprvé v životě ráda, že nemáme moře. Vždycky jsem si říkala, že praotec Čech mohl jít ještě kousek víc na jih. Pro pár kroků, které si ušetřil jsme tam, kde jsme. Dnes bych se mu měla omluvit a být ráda, že jsme od moře dál. To, co zažívá Itálie a Francie s přílivem uprchlíků je nezáviděníhodná situace. Očividně si s tím nikdo neví rady. Policie z místa, kde dochází k pouličnímu násilí odjíždí a zdá se, že je ráda, že si zachovala holý život. Marně hledám na připlouvajících lodích ženy a děti. Vidím jen mladíky plné síly, rozhodně ne zbídačelé chudáky, kteří potřebují naši ochranu. Obávám se, že jestli se Evropa nevzpamatuje a nezačne k migrantům přistupovat s rozumem v hrsti, tak se máme na co těšit...