Po zhlédnutí utajeného videa na internetu jsem poprvé v životě ráda, že nemáme moře. Vždycky jsem si říkala, že praotec Čech mohl jít ještě kousek víc na jih. Pro pár kroků, které si ušetřil jsme tam, kde jsme. Dnes bych se mu měla omluvit a být ráda, že jsme od moře dál. To, co zažívá Itálie a Francie s přílivem uprchlíků je nezáviděníhodná situace. Očividně si s tím nikdo neví rady. Policie z místa, kde dochází k pouličnímu násilí odjíždí a zdá se, že je ráda, že si zachovala holý život. Marně hledám na připlouvajících lodích ženy a děti. Vidím jen mladíky plné síly, rozhodně ne zbídačelé chudáky, kteří potřebují naši ochranu. Obávám se, že jestli se Evropa nevzpamatuje a nezačne k migrantům přistupovat s rozumem v hrsti, tak se máme na co těšit...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
Tento velmi oblíbený recept na kynuté těsto, který jsem měla na svém starém blogu a o který bych nerada přišla, dávám v plen znovu. Ne kvůl...
-
Před časem jsem slíbila, že až naložím první křepelčí vajíčka, tak se pochlubím. Dostala jsem se k tomu až dnes a tak je tu i chlubení. Re...
-
Včera jsem se rozhodla pro malý experiment. Možná jste také viděli v TV reportáž z pražské cukrárny, kde mladá Slovenka peče koláče podle r...
Rizoto s krabími tyčinkami
Dnešním obědem jsem chtěla trochu odlehčit našemu zažívání. Udělala jsem tedy rizoto s krabími tyčinkami, hráškem a paprikou. Bylo to rychlé...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.