Rizoto s krabími tyčinkami

Dnešním obědem jsem chtěla trochu odlehčit našemu zažívání. Udělala jsem tedy rizoto s krabími tyčinkami, hráškem a paprikou. Bylo to rychlé a dobré. 

Hrnkové knedlíky

 K dnešnímu obědu jsem dělala pajšl a k němu houskový knedlík. Dělávala jsem tyto knedlíky už jako mladá, samostatně hospodařící hospodyňka. Byly jednoduché a vždy se podařily. Později jsem, hlavně na chalupě, kupovala hotové knedlíky v dobré restauraci. Dnes se k těm domácím, hrnkovým vracím, protože už mě ty kupované nebaví. Už jen srovnání toho knedlíku z obchodu s tím domácím ani pro oko není nic, co by mě lákalo. Ten z obchodu je jak pata z mrtvoly, kdy to vypadá, že ten knedlík vajíčko možná ani neviděl a mnohdy se drobí jako piliny. Tak si sem dám svůj recept na knedlíky, které nedají moc práce a výsledek je famózní. Možná se jednou bude recept  hodit i vnučce. 

Ingredience:

3 ks rohlíků

3 vejce

hrnek polohrubé mouky

hrnek mléka

špetka soli

Postup:

Do mísy dám rohlíky nakrájené na kostičky, zasypu moukou, špetkou soli, promíchám  a v hrnku rozmíchám žloutky s mlékem. Ušlehám ze tří bílků tuhý sníh. Na rohlíky s moukou nalévám mléko s rozšlehanými žloutky a nakonec opatrně vmíchám sníh z bílků. Takto připravené těsto dávám do hrnků, dobře vymazaných máslem nebo sádlem. Plním jen do dvou třetin, protože těsto v hrnku nabude. Hrnky vkládám do většího hrnec s vroucí vodou. Voda by měla sahat cca do poloviny hrnků. Hrnec překryji utěrkou a uzavřu poklicí. Ta utěrka není nutná ale zabrání tomu, aby voda z poklice kapala do hrníčků s těstem. Po 25 minutách vyzkouším špejlí jestli je těsto tuhé a můžu vyndat. Nechám ještě chvíli stát a pak těsto z hrnků vyklopím. Pak už krájím buď nití nebo nožem. Jak je kdo zvyklý. Z tohoto množství jsem naplnila 5 hrnků. Pajšl a dva knedlíky zbyly ještě na zítra. 

Ach to parné léto...

 Horké dny plné slunce neberou konce. Jsem z těch veder unavená a nejinak jsou na tom i muškáty na balkoně, na které pálí slunce od rána do večera. Ani zahrádka není to, co bývala jiná léta. Všechno rychle dozrává a co se urodilo je potřeba zpracovat. Byla jsem utrmácená ze zavařování okurek ale to byla brnkačka proti tomu, co mě čeká teď. Vedro nevedro, je potřeba zpracovat rajčata, papriky a další produkty, které nesnesou další odkládání. Rajčata praskají a tak na zítřek mám v plánu udělat směs na topinky a omáčku na těstoviny. V garáži na mě čeká veliká dýně. Ta ale není na pořadu dne, může ještě pár dní počkat a protože o kompot u nás nikdo moc nestojí, bude se kandovat. Ovoce letos moc není. Na jaře toho dost pomrzlo a tak jsem byla ráda, že jsem dostala nabídku broskví. Ty jdou u nás taky nejlíp na odbyt a krásné třešně nám darovala švagrová a tak ty jsou taky zavařené . Ty mám ráda hlavně já. Možná budou nějaká jablíčka a to bude nejspíš všechno. Nejsou ani švestky. Byla jsem ráda, že jsem jich dostala pár na koláčky ( rozuměj švestkové knedlíky z bramborového těsta). Na to, že bylo tolik slunce, jsou mizerné i ostružiny. Moc nenarostly i když jich bylo hodně ale chybí vláha. A taky nejsou moc sladké ale šest skleniček ostružinového rosolu mám. Morava letos moc vody zhůry nedostala a tak teď vyhlížím každý den nějakou kapku deště. Stačil by správný zahradnický déšť, jen ne nějaké hrůzy ale vyhlížím marně. Udělala jsme pár fotek v kuchyni i v zahrádce, tak se s vámi o ně podělím. Nejdříve to zavařování.

                                                                    Rosol z ostružin.

Od souseda jsem dostala nálož těchto malých rajčátek a zavařila jsem je do sladkokyselého nálevu co mně zbyl z okurek. I to je dobrota. A až se zima zeptá, co jsem dělala v létě, můžu klidně říct, že jsem se rozhodně neflákala.

A na závěr jedna otázka. Taky máte letos tolik much? U nás už jsme spálili několik černých mucholapek a stále to nebere konec.  Lapáme je na mucholapky i v obýváku, v ložnici a všude, kde se dá mucholapka zavěsit. Nejhorší je to ráno, když vás probudí drzačka, která se chce uvelebit na vašem obličeji. 

Pohled z okna mně říká, že ani dnes se nejspíš nedočkáme slibovaného deště. Opět obloha jako vymetená. Tak se mějte hezky a přeji vám klidnou dobrou noc. 

Omáčka na špagety

Ingredience:

2,5 kg rajčat

0,5kg cibule

3 ks červené papriky

5 stroužků česneku

1 dcl oleje

sůl, pepř, rozmarýn(snítku), bazalka(snítku), oregáno (snítku), 

2 lžíce cukru 

Postup:

Všechno pokrájet a rozvařit po dobu 2 hodin. Rozmixovat a nakonec přidat rozmarýn, bazalku a oregáno a ještě chvíli povařit. Snítky vylovit a horkou omáčku dát do vyvařených sklenic, dobře uzavřít a otočit dnem vzhůru. 

Zdroj: https://www.facebook.com/ProSvet.cz

Na dvorečku

 Konečně jsem se dočkala svého vysněného posezení na dvorku. Dlouho jsem kolem toho kroužila a stále jsem nebyla vyslyšena Původní stůl už měl uhnívající nohy, bylo by potřeba ho řádně zrenovovat a stále se do toho nikomu nechtělo. A tak jsem začala pátrat na internetu až jsem si našla to, co jsem nakonec přes odpor mého muže koupila. Výhoda mých nákupů je v tom, že objednávám z pohodlí domova a prodejce vše doručí až domů. Netřeba si obstarávat ještě někoho s velkým autem, aby to dovezl.A tak nakonec byl stůl a židle oceněn i manželem a možná ještě někdy uslyším, že to vlastně byl jeho nápad. Vnuk se sousedem  stůl smontoval a já mám klid v duši do doby, než mě zase něco napadne.

A tak když už jsme na tom dvorku, přidám ještě pár fotek kytiček

Floxy a ostaní květena

 Aby to dnes nebylo jen o slepicích tak ještě pár obrázků ze zahrady.

Hempšírky

 20. dubna nám kamarád přivezl kuřata hempšírek. Mám sice ráda barevný dvorek ale tyto slepičky si mě získaly tím, že jsou vyšlechtěné na maso i vejce, takže když se vynesou a jdou do hrnce na polévku, tak je tam kus masiska. Protože byly ještě malé, nedalo se poznat kolik je mezi nimi kohoutků. Dnes už to poznat je a kohouti jsou čtyři. Jeden z nich už se pěkně ozývá a je to krásný mladíček v pubertě. Zatím je jeho kokrhání podobné spíš skřehotání. Ale on se vypracuje a nejspíš to bude on, který bude králem v harému. Ti ostatní kluci skončí na víně. 

Vepřová konzerva podle "Kadlíka"

Ingredience:
5 kg libového vepřového masa0.,5 kg vepřový podbradek0,5 kg vepřové kůže, česnek ( větší množství podle chuti )sůlmletý pepř kmín
Postup:
Maso nakrájíme na malé kostky.Kůže předvaříme.Do masa vmícháme sůl,rozetřený česnek, pepř a kmín a dobře promícháme. Vše dáme na dva dny do lednice.
Do vyvařených sklenic skládáme maso tak, že na dno dáme čtvereček kůže a na ni naskládáme naložené maso. Nahoru každé sklenice dáme zase čtvereček kůže. Zalijeme necelým deci vývaru z kůží. Naplněné sklenice otřeme do sucha, zavíčkujeme a sterilujeme 2x po dvou hodinách na teplotu 100 - 120 °C, v rozmezí 24 hodin.
Zdroj:  https://www.toprecepty.cz/recept/19235-kadlikova-masova-konzerva/
Vyrobeno ze 3 kg masa. Z toho 2 kg plecka, 0,5 kg bůčku . Množství soli a koření jsem si upravila a navíc jsem dala jednu pol. lžíci Vegety. Zavařeno 2 hodiny na 100°C jeden den a druhý den 1 hodinu na 100 °C . Výtěžek 12 skleniček perfektních večeří na zimu.

Vejce od šťastných slepic.

 Krátce po "sametové revoluci" jsme s kamarády vyrazili do rakouských Alp. Mimo obdivovaných  krás přírody jsem zaznamenala na plotě jedné usedlosti nápis: Prodej vajec od šťastných slepic. V té době jsme ještě slepice nechovali a tak jsem o jejich životě a potřebách, jako holka z města, neměla ani páru. Proto jsem se zeptala kamaráda, co tím autor nápisu chtěl asi říct. Bylo mně vysvětleno, že šťastná slepice je ta, která má volný výběh, pastvu na zelené louce a v záloze to jistí kohout. Tehdy jsem si říkala, že až jednou budeme na chalupě bydlet, budeme mít slepičky chované stejným způsobem. A jak jsem si umínila, tak se taky stalo a postupem času jsem se dopracovala nejen k vlastním slepicím ale taky k mnoha dalším  informacím o tom, jaký vliv právě tyto podmínky mají na kvalitu a chuť vajec. A protože nejsem lakomá, tak se s vámi o ně podělím. Jestli máte zájem čtěte.

https://cz.ezo.tv/zdravi-a-krasa/vejce-od-stastnych-slepic.html

 

Balkon plný zeleně

 Poslední dobou svůj blog zanedbávám. Od té doby, co jsem vlezla na sociální sítě většinou jsem tam. Ale doba je tak turbulentní a věci, které se odehrávají na politické scéně mě tak rozčilují, že to v zájmu svého duševního zdraví musím omezit. Proto se vracím na starý dobrý blog, kde nacházím klid a pohodu.

Tak dnes to bude jen pár fotek z balkonu, který je plný každoročně zakoupených kvetoucích rostlinek, muškátů, surfínií, baby rajčátek a pálivých papriček. Taky jsme na balkon přenesli ismen a kaly, abychom je uchránili před slimáky. Těch se zase urodilo ....Vloni mně ismen sežrali, takže ani nestačil vykvést. Byl ubohý. A abych nezapomněla mám tam i chocholatici, ale tu jsme pro změnu opomněli vysadit včas a tak teprve vylezla asi pěticentimetrová. To nevadí, kvete teď všechno ostatní a tak má holka čas. Udělá mně radost o něco později. Odkvetlé macešky a surfinky nechávám až do vyzrání semínek. Chci se pokusit si je příští rok vypěstovat sama. Ty letošní jsem dostala od kamaráda, který je ze semínek vypěstoval a podělil se se mnou. Nevěřila bych, že je to možné ale uvidíme jestli budu taky úspěšná. A ještě pod balkonem rozkvetla yuka a bílá hortenzie. Ta je nezmar ale ty barevné hortenzie pomrzly a letos nejspíš žádná z nich nepokvete. Přeji Vám krásné léto plné pozitivních zážitků a radosti z vůně rozkvetlých květinek.