Rok se s rokem schází a já mám pro Vás jediné přání.
Do nového roku vám přeji
to, co každý nejvíc potřebuje - zdraví
to, co každý stále hledá - štěstí
a to, bez čeho se nedá žít - lásku.
Kéž se Vám to všechno splní.
Rok se s rokem schází a já mám pro Vás jediné přání.
Do nového roku vám přeji
to, co každý nejvíc potřebuje - zdraví
to, co každý stále hledá - štěstí
a to, bez čeho se nedá žít - lásku.
Kéž se Vám to všechno splní.
Blíží se Silvestr a určitě přijdou na řadu obložené chlebíčky. Mám dvě pomazánky, o které se s vámi podělím.
Hermelínová
Ingredience:
1 hermelín
2-3 natvrdo uvařená vejce
1 zakysaná smetana
2 nakládané okurky
1 menší cibule (může být i červená)
1 káv.lžička hořčice
sůl
pepř
Postup:
Do misky nastrouhám na hrubém struhadle hermelín, na jemném struhadle vejce a okurku. Na drobné kostičky nakrájím cibuli a vše přidám k nastrouhanému hermelínu. Do toho přimíchám zakysanou smetanu, dochutím hořčicí solí a pepřem. Kdyby se vám zdálo, že je pomazánka příliš tuhá, můžete do ní cvrknout trochu smetany.
Lučinová
Ingredience:
2 Lučiny
zakysaná smetana
1 lžíce hořčice
1 lžíce majonézy
2 vejce
1 jarní cibulku
10 dkg salámu Poličan
sůl
pepř
Postup:
Lučinu promíchám se zakysanou smetanou, hořčicí a majonézou, přidám na jemném struhadle nastrouhaná natvrdo uvařená vejce a najemno nakrájenou cibulku. Nakonec přimíchám na drobné kostičky nakrájený salám. Ten můžete místo krájení nastrouhat na hrubém struhadle. Důkladně promíchám a dochutím solí a pepřem.
Výborný moučník na který jsem narazila na internetu a zařazuji mezi své oblíbené. Podotýkám s mými malými úpravami.
Ingredience:
2 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek moučkového cukru
1 dcl oleje
2 vejce
2 lžičky jedlé sody
1 vanilkový cukr
1 plechovka ananasu i se šťávou
Postup:
Nejdříve si nakrájíme ananas na drobnější kousky a potom všechny ingredience smícháme a těsto nalejeme na vymazaný a moukou vysypaný plech. Než se nám moučník upeče, připravíme si krém, který máme rádi. Já jsem použila tento jednoduchý recept.
Krém:
jedno celé máslo
plechovka kondenzovaného mléka
trocha rumu a vanilkové esence
Šleháme máslo tak dlouho až zbělá. Postupně přimícháváme kondenzované mléko a dochutit můžeme třeba třemi lžícemi Nutely, nebo mletým kokosem, či vlašskými ořechy. Záleží co upřednostňujete. Já jsem krém bez přídavku až na moučníku posypala grankem.
Při konzumaci mě napadlo, že by se dal ananas klidně nahradit kompotem z dýně, kterou jsem letos zavařila s přídavkem ananasového džusu. Pro velký úspěch co nejdříve vyzkouším a pak sdělím jestli to s tou dýní bylo taky tak mňamózní.
Máme za sebou první adventní neděli . Každý rok si říkám, že chci mít hlubší úklid do této neděle za sebou. Bohužel, ještě žádný rok mně to nevyšlo.Čím starší jsem, tím víc se toto předsevzetí vytrácí. Dnes jsem se například vzbudila s bolestmi malých kloubů a vypadalo to tak, že ani nesevřu ruku v pěst.Trpělivě jsem rozhýbávala prsty a jak je vidět, rozhýbala jsem je. Jinak bych nemohla napsat ani tento článek. Hlavou se mně táhla i myšlenka na úklidovou četu. Nejspíš se k tomu brzy dopracuji ale do Vánoc už nikoho neseženu. No nevadí, nějak tu domácnost poliskám. Bylo v plánu malování obýváku, tak jsem počítala s tím, že po malování bude větší úklid ale nakonec z malování sešlo. Bylo rozhodnuto, že to necháme na jaro a do té doby to nějak pořeším. V paneláku bych úklid nemusela moc řešit ale v domku, kde je navíc malé hospodářství se musí přece jen trochu víc zabrat. K tomu všemu se mně pokazil vysavač na okna a musela jsem okna o pár dnů odložit. Nový momentálně čeká na vyzvednutí v zásilkovně a tam mají otevřeno až zítra. Klasické mytí oken už taky nedávám a s tím vysavačem je to brnkačka. No ale o tom jsem psát ani moc nechtěla spíš jsem Vám všem chtěla popřát klidný advent, prožitý hlavně ve zdraví a v pohodě.
Dnešním obědem jsem chtěla trochu odlehčit našemu zažívání. Udělala jsem tedy rizoto s krabími tyčinkami, hráškem a paprikou. Bylo to rychlé a dobré.
K dnešnímu obědu jsem dělala pajšl a k němu houskový knedlík. Dělávala jsem tyto knedlíky už jako mladá, samostatně hospodařící hospodyňka. Byly jednoduché a vždy se podařily. Později jsem, hlavně na chalupě, kupovala hotové knedlíky v dobré restauraci. Dnes se k těm domácím, hrnkovým vracím, protože už mě ty kupované nebaví. Už jen srovnání toho knedlíku z obchodu s tím domácím ani pro oko není nic, co by mě lákalo. Ten z obchodu je jak pata z mrtvoly, kdy to vypadá, že ten knedlík vajíčko možná ani neviděl a mnohdy se drobí jako piliny. Tak si sem dám svůj recept na knedlíky, které nedají moc práce a výsledek je famózní. Možná se jednou bude recept hodit i vnučce.
Ingredience:
3 ks rohlíků
3 vejce
hrnek polohrubé mouky
hrnek mléka
špetka soli
Postup:
Do mísy dám rohlíky nakrájené na kostičky, zasypu moukou, špetkou soli, promíchám a v hrnku rozmíchám žloutky s mlékem. Ušlehám ze tří bílků tuhý sníh. Na rohlíky s moukou nalévám mléko s rozšlehanými žloutky a nakonec opatrně vmíchám sníh z bílků. Takto připravené těsto dávám do hrnků, dobře vymazaných máslem nebo sádlem. Plním jen do dvou třetin, protože těsto v hrnku nabude. Hrnky vkládám do většího hrnec s vroucí vodou. Voda by měla sahat cca do poloviny hrnků. Hrnec překryji utěrkou a uzavřu poklicí. Ta utěrka není nutná ale zabrání tomu, aby voda z poklice kapala do hrníčků s těstem. Po 25 minutách vyzkouším špejlí jestli je těsto tuhé a můžu vyndat. Nechám ještě chvíli stát a pak těsto z hrnků vyklopím. Pak už krájím buď nití nebo nožem. Jak je kdo zvyklý. Z tohoto množství jsem naplnila 5 hrnků. Pajšl a dva knedlíky zbyly ještě na zítra.
Horké dny plné slunce neberou konce. Jsem z těch veder unavená a nejinak jsou na tom i muškáty na balkoně, na které pálí slunce od rána do večera. Ani zahrádka není to, co bývala jiná léta. Všechno rychle dozrává a co se urodilo je potřeba zpracovat. Byla jsem utrmácená ze zavařování okurek ale to byla brnkačka proti tomu, co mě čeká teď. Vedro nevedro, je potřeba zpracovat rajčata, papriky a další produkty, které nesnesou další odkládání. Rajčata praskají a tak na zítřek mám v plánu udělat směs na topinky a omáčku na těstoviny. V garáži na mě čeká veliká dýně. Ta ale není na pořadu dne, může ještě pár dní počkat a protože o kompot u nás nikdo moc nestojí, bude se kandovat. Ovoce letos moc není. Na jaře toho dost pomrzlo a tak jsem byla ráda, že jsem dostala nabídku broskví. Ty jdou u nás taky nejlíp na odbyt a krásné třešně nám darovala švagrová a tak ty jsou taky zavařené . Ty mám ráda hlavně já. Možná budou nějaká jablíčka a to bude nejspíš všechno. Nejsou ani švestky. Byla jsem ráda, že jsem jich dostala pár na koláčky ( rozuměj švestkové knedlíky z bramborového těsta). Na to, že bylo tolik slunce, jsou mizerné i ostružiny. Moc nenarostly i když jich bylo hodně ale chybí vláha. A taky nejsou moc sladké ale šest skleniček ostružinového rosolu mám. Morava letos moc vody zhůry nedostala a tak teď vyhlížím každý den nějakou kapku deště. Stačil by správný zahradnický déšť, jen ne nějaké hrůzy ale vyhlížím marně. Udělala jsme pár fotek v kuchyni i v zahrádce, tak se s vámi o ně podělím. Nejdříve to zavařování.
Rosol z ostružin.
Ingredience:
2,5 kg rajčat
0,5kg cibule
3 ks červené papriky
5 stroužků česneku
1 dcl oleje
sůl, pepř, rozmarýn(snítku), bazalka(snítku), oregáno (snítku),
2 lžíce cukru
Postup:
Všechno pokrájet a rozvařit po dobu 2 hodin. Rozmixovat a nakonec přidat rozmarýn, bazalku a oregáno a ještě chvíli povařit. Snítky vylovit a horkou omáčku dát do vyvařených sklenic, dobře uzavřít a otočit dnem vzhůru.
Konečně jsem se dočkala svého vysněného posezení na dvorku. Dlouho jsem kolem toho kroužila a stále jsem nebyla vyslyšena Původní stůl už měl uhnívající nohy, bylo by potřeba ho řádně zrenovovat a stále se do toho nikomu nechtělo. A tak jsem začala pátrat na internetu až jsem si našla to, co jsem nakonec přes odpor mého muže koupila. Výhoda mých nákupů je v tom, že objednávám z pohodlí domova a prodejce vše doručí až domů. Netřeba si obstarávat ještě někoho s velkým autem, aby to dovezl.A tak nakonec byl stůl a židle oceněn i manželem a možná ještě někdy uslyším, že to vlastně byl jeho nápad. Vnuk se sousedem stůl smontoval a já mám klid v duši do doby, než mě zase něco napadne.
A tak když už jsme na tom dvorku, přidám ještě pár fotek kytiček
20. dubna nám kamarád přivezl kuřata hempšírek. Mám sice ráda barevný dvorek ale tyto slepičky si mě získaly tím, že jsou vyšlechtěné na maso i vejce, takže když se vynesou a jdou do hrnce na polévku, tak je tam kus masiska. Protože byly ještě malé, nedalo se poznat kolik je mezi nimi kohoutků. Dnes už to poznat je a kohouti jsou čtyři. Jeden z nich už se pěkně ozývá a je to krásný mladíček v pubertě. Zatím je jeho kokrhání podobné spíš skřehotání. Ale on se vypracuje a nejspíš to bude on, který bude králem v harému. Ti ostatní kluci skončí na víně.
Krátce po "sametové revoluci" jsme s kamarády vyrazili do rakouských Alp. Mimo obdivovaných krás přírody jsem zaznamenala na plotě jedné usedlosti nápis: Prodej vajec od šťastných slepic. V té době jsme ještě slepice nechovali a tak jsem o jejich životě a potřebách, jako holka z města, neměla ani páru. Proto jsem se zeptala kamaráda, co tím autor nápisu chtěl asi říct. Bylo mně vysvětleno, že šťastná slepice je ta, která má volný výběh, pastvu na zelené louce a v záloze to jistí kohout. Tehdy jsem si říkala, že až jednou budeme na chalupě bydlet, budeme mít slepičky chované stejným způsobem. A jak jsem si umínila, tak se taky stalo a postupem času jsem se dopracovala nejen k vlastním slepicím ale taky k mnoha dalším informacím o tom, jaký vliv právě tyto podmínky mají na kvalitu a chuť vajec. A protože nejsem lakomá, tak se s vámi o ně podělím. Jestli máte zájem čtěte.
https://cz.ezo.tv/zdravi-a-krasa/vejce-od-stastnych-slepic.html
Poslední dobou svůj blog zanedbávám. Od té doby, co jsem vlezla na sociální sítě většinou jsem tam. Ale doba je tak turbulentní a věci, které se odehrávají na politické scéně mě tak rozčilují, že to v zájmu svého duševního zdraví musím omezit. Proto se vracím na starý dobrý blog, kde nacházím klid a pohodu.
Tak dnes to bude jen pár fotek z balkonu, který je plný každoročně zakoupených kvetoucích rostlinek, muškátů, surfínií, baby rajčátek a pálivých papriček. Taky jsme na balkon přenesli ismen a kaly, abychom je uchránili před slimáky. Těch se zase urodilo ....Vloni mně ismen sežrali, takže ani nestačil vykvést. Byl ubohý. A abych nezapomněla mám tam i chocholatici, ale tu jsme pro změnu opomněli vysadit včas a tak teprve vylezla asi pěticentimetrová. To nevadí, kvete teď všechno ostatní a tak má holka čas. Udělá mně radost o něco později. Odkvetlé macešky a surfinky nechávám až do vyzrání semínek. Chci se pokusit si je příští rok vypěstovat sama. Ty letošní jsem dostala od kamaráda, který je ze semínek vypěstoval a podělil se se mnou. Nevěřila bych, že je to možné ale uvidíme jestli budu taky úspěšná. A ještě pod balkonem rozkvetla yuka a bílá hortenzie. Ta je nezmar ale ty barevné hortenzie pomrzly a letos nejspíš žádná z nich nepokvete. Přeji Vám krásné léto plné pozitivních zážitků a radosti z vůně rozkvetlých květinek.
Amyrylky jsem vytáhla ze sklepa před týdnem a stihly do dneška rozkvést. Zatím dva a jeden ještě čeká až se květ rozvine. Jsem zvědavá jaká ...