A zase ty růže

Kvete toho hodně, ale momentálně růže vedou.

Ostatní fotky růží a nejen růží najdete zde

Drátovat,flikovat, hrnce spravovat

U Vlasty jsem viděla krásnou kombinaci barev lobelky a surfínie. Už jsem nedoufala, že v zahradnictví ještě budou mít obojí. Dala jsem manželovi úkol a on jej splnil. Včera přivezl kytičky a já jsem je zasadila do starého keramického kastólu. Je po mamince a protože je po celém dnu prasklý, je sdrátovaný. Mladší ročníky už si to nepamatují, ale dřív jezdili ze Slovenska dráteníci a to byl pro nás, děti vždycky zážitek . V přízemí domu dotyčný řemeslník volal: "drátovat, flikovat, hrnce spravovat"! Všechny děti z domu se seběhly a hospodyňky nosily na opravu hrnce a keramické nádobí. Během krátké doby odcházely s hrnci, které se daly opět používat. To byla doba, kdy se nic nevyhazovalo. Ani roztrhané ponožky nebo prádlo. Vše se zašívalo. Ale o tom bych mohla psát dlouho a vydalo by to na nejeden článek. Možná se k tomu někdy vrátím. Chtěla jsem napsat o tom, že z nostalgie jsem hrnec uchovávala od maminčiné smrti. A protože tím sdrátováním získal na zajímavosti, zasadila jsem do něj obě kytičky. Nemám je tak pěkné jako Vlasta, jsou trochu vyčouhlé, ale ony se spraví, když o ně začnu pečovat.

Nejdříve ten hrnec.

Dnes jsem taky dostala kytičku od sousedky. Je to růžová balzamína. Jsem zvědavá jak ji udržím při životě. Občas se mně podaří zapomenout na zalívání.

A ještě jedna maličkost. náš papoušek je na letním bytě. Zdá se, že je spokojený. Klec jsem zavěsila na dvorku a protože hned za plotem stepují slepice, začal napodobovat jejich kdákání. Snad kvůli tomu nepřestane zpívat. Je to totiž papoušek zpěvavý, ne kdákavý.

Dnes se u nás lítalo

Dnes, časně ráno se za vrčení motoru lítalo. Tak,tak, že jsem stačila popadnout foťák a zachytit pilota. Stává se, že občas si někdo zaletí nad naši, jinak tak poklidnou obec. Krajina je kolem krásná, tak proč ne.

Před chvílí jsem zalila záhon před domem, kde mám růže, gazánie, zínie a taky lilie, které jsem dostala od některých z vás. Dnes rozkvetla první z nich. Má krásnou barvu. Jsem zvědavá, jaké budou ty ostatní. Měla by tam být jedna bílá od Marka. Ostatní barvy budou překvapením. Fotit jsem mohla až teď, protože záhon je na plném slunci a fotky by asi nebyly pěkné.

Nevím, kolik toho ještě tento týden napíšu, ale od příštího pondělka se odmlčím. Můj počítač jde do servisu. Nemocný není, ale je čímdál pomalejší a tak dostane novou, poněkud větší paměť. Asi další týden už budu opět na příjmu a doufám, že PC bude rychlejší a já klidnější.

Co právě kvete a dělá mi radost

Past na lišku sklapla, návnada zmizela a liška je fuč. Jen o kousek dál, nově podhrabaný plot. Zvolili jsme takovou taktiku, že v době, kdy chodí liška na oběd, kačenky zavíráme do kurníku. Pro jistotu. Další past, sklopec, ve kterém je nalíčená jedna z pomuchlaných kačenek liška nenavštívila. Zdá se, že máme co do činění s pěkně prohnanou zrzečkou. Uvidíme, kdo z koho.

Pojďme raději do zahrady, podívat se, co kvete. Červená popínavá růže kvete, keřové se kvést chystají, ale co mi dělá velkou radost, jsou gazánie. Mají překrásné barvy a na sluníčku vypadají úžasně.

Krásně rozkvetlá Weigelie patří mezi mé oblíbené keře. Ta naše je před domem a s lavičkou tvoří pěkné zákoutí

a místo, které láká k odpočinku.

Vistárie šplhá po balkoně jako divá, ale nekvete. Tolik jsem se na její krásné modré hrozny květů těšila a přesto, že ji máme už dobrých dvacet let, ještě nekvetla. Je to semenáček a těm prý to trvá déle, než začnou kvést, ale dvacet let je snad dost dlouho ne? Dostala jsem nějaké rady od Luďky a tak s ní teď budu podle nich zacházet. Snad si dá holka říct a pokvete aspoň příští rok.

A teď mám pro vás malou hádanku. Je to hádanka i pro mě. Nevím jak se ta kytička jmenuje. Je to zřejmě nějaké luční kvítí. Roste v trávě, ale ještě jsem ji tady nikdy neviděla. Nejspíš ji přinesl nějaký ptáček ve svém trusu. Budu ráda, když ji někdo poznáte.

A teď něco praktického. Krásně kvete keř bezinky a protože u Milušky jsem viděla naložené květy na limonádu, požádala jsem ji o receptík a naložila taky. Už včera, a dnes jsem, zvědavka zvědavá už ochutnala. Je to dobrůtka. A zdravá! Milušky recept je trochu jiný, než mám já ve svých receptech. Ten můj je nevařený, ale nikdy jsem ho nezkoušela.

Je mi do pláče...

Ani se mi nechce psát, co se dnes přihodilo. Liška si opět našla cestu do výběhu našich kačen. Tentokrát podhrabala dva ploty a odnesla si jednu kačenku a kvočnu, která seděla na vajíčkách. Další kačenka byla zardoušená a husa pokousaná a mrtvá . Ty už nedokázala odtáhnout. Dnes se tady stavoval kamarád - nimrod a když jsme mu to popisovali, bylo mu jasné, že jde o lišku s mladými, které učí lovit. Nejhorší na tom je, že opět přišla na oběd. Manžel přijel v jednu hodinu po poledni a možná ji vyplašil, takže dílo zkázy nedokončila tak, jak si představovala. Sára opět spala jako dudek a já jsem byla zaměstnána úklidem, takže liška měla k lovu klid. Od kamaráda jsme se dozvěděli, kde všude liška řádila a kolik drůbeže už lidem zmizelo. Pokud se ještě někdy do chovu pustíme, musí se ploty zabezpečit tak, aby se nic nemohlo podhrabat. To bude práce na prázdniny a budeme muset požádat mužskou část rodiny o pomoc. Sami už na to nestačíme.

Obrázek loupežníka jsem si vypůjčila na www.naturfoto.cz

Zvířátko je to krásné, ale proč nechytá myši a divoké králíky nebo zajíce? Je tak oprsklá, že si přijde klidně do dědiny, musí projít kolem dvou domů, aby se dostala zezadu k našemu plotu. U jedněch sousedů mají psa, u nás musí cítit Sáru a nic s ní nehne. Asi je to tak silné puzení, že ji nic nezabrání útočit na bezbrannou drůbež.

Dečka ze zbytků

Dnes byla dokončena předělávka obýváku. Je už i vytapetovaná jedna zeď a já jsem během dvou večerů uhaklovala dečku na novou komodu. Měla jsem několik zbytků příze Katka a tak jsem z toho vytvořila dečku pod květináče, aby se komoda nepodřela. Není to nic světoborného, ale účel splní.

Tapetu jsem dostala k Vánocům a teprve teď se dočkala svého uplatnění. K tomu starému nábytku se docela hodí i když vzor je trochu větší. S podobným vzorem jsem si koupila i látku na podsedáky na židle. Ty musím našít kvůli Sáře, aby se daly vyprat. Občas si ráda vyskočí na židli a chová se u stolu, jako člen rodiny.

Ještě zbývá pověsit obrazy. Doufám, že se to nebude moc liskat s tapetou.

Mulardi, housata a slepice

Neměla jsem čas zapsat si, že 15.5. jsme si byli pro nová třítýdenní káčata a housata a taky kuřice Dominant kropenatý. Díky lišce začínáme znovu. Zatím se zdá, že nás vynechává a chodí po sousedech, tak káčata i housata v klidu přibývají na váze.

Včera, 31.5. jsem dala pod jednu z kropenek, která začala kvokat, deset vajíček. Manžel byl jako vždy proti, ale argumentovala jsem s tím, že když ji zabije, protože je stejně na řadě, jíst ji nebudeme a uvaříme ji slepicíma Sáře. Myslím si, že slepice která kvoká má zvýšenou teplotu a hormoální změny a maso z takového zvířete by se nemělo konzumovat. Možná se pletu, ale zabralo to a slepice sedí jen jsem zvědavá jestli něco vysedí. Minule vyseděla jen jedno kuře, ale zato je z něho krásná slepička.

Mulardi a housata mají pět týdnů. Jedna z těch hus má podivně dlouhé nohy. Jako by si to Pánbůh na poslední chvíli rozmyslel, a místo pštrosa z ní udělal husu. Srandovně našlapuje, asi si s těma nohama neví rady. Chodí jako stará babka.

A teď kropenatá kvočna, která poctivě zahřívá vajíčka. Za 21 dnů uvidíme, co z toho bude.

Bednu uzpůsobenou pro takové případy jsme umístili do kurníku s kačenami. Ty jsou přes den ve výběhu, takže kvočna má klid a večer se k ní kačeny nedostanou, protože bedna se dá zavřít.