Mám ráda barvy podzimu. Už méně stojím o plískanice a mrazivá rána. Ale když se vydaří podzimní den, tak to stojí za to. Těch barev co je k vidění na procházce smíšeným lesem ! Těch různých odstínů červené, žluté a zelené. To je pastva pro oko malířovo, stejně jako pro oko fotografa. Nejsem ani zvlášť dobrý fotograf natož malíř ale kouzlo podzimních barev na mě vždy zapůsobí. Pravda, slunce už tolik nehřeje ale zato když se svými paprsky dotkne zbarveného listí, tak to je ta pravá podzimní idylka.
Podzimní ráno
Brrr, jak chladné je to dnešní ráno,
na stráni zachvěla se i osika.
Však za obzorem slunce málo,
mezi stromy proniká.
Snad vykouzlí pár pěkných chvilek,
a ohřeje nás trošičku.
Polaská poslední smutný kvítek,
než mráz mu ohne hlavičku.
No tak to vidíte co se mnou dělají ty podzimní barvy. I něco nemotorných veršovánek jsem napsala.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.