Dům osiřel

Tak jsem byla spokojená,že náš dům ožil. Byla u nás vnučka a vnuk.Vnučka od staršího syna a vnuk od mladšího. Oni dva si velice dobře rozumí a tak s nimi bylo fajn. Tak se vžili do role opatrovníků drůbeže, že jsem se nestačila divit. Městské děti, které se takhle nablízko setkaly s hospodářstvím, byť malým, se nezastavily ani před čištěním kurníku. Vidle a lopatu, jakoby měly v rukou odjakživa. Katka stačila během týdne kuřata "blonďáky" tak rozmazlit, že nejdou do kurníku jinak, než když je vezmu do ruky a odnesu je tam. U těch ostatních se jí to zatím nepodařilo, protože tam ještě úřaduje kvočna a ta by si je nenechala jen tak odnášet. Zaháněla jsem kačeny a kvočnu s kuřaty do kurníku před bouřkou a měla jsem napilno, protože už začalo pršet. A co myslíte, že dělali "blonďáci", čekali až je jednoho po druhém vezmu do ruky a odnesu je pod střechu. Už to vidím v barvách, jak se s nimi nebudeme moci rozloučit, až budou mít pekáčovou velikost. kohoutka čeká dlouhý život u souseda. Potřebuje ke slepicím mladou krev, ale se slepičkami to bude horší.

A tohle jsou naši rozmazlenci. Katka dnes odjela domů, protože odjíždí na soustředěni s gymnastikou a musí se připravit (příprava spočívá v průletu Vaňkovkou-nákupní centrum a zakoupením nějakých hadříků ). Koneckonců to by ani nebyla ženská, že? Vnuk onemocněl, dostal angínu a tak si ho rodiče taky vzali domů. Má vždycky vysoké horečky a tak je lepší, když ho má maminka na očích. Tak je tady pusto a prázdno. Ale prázdniny ještě nekončí a oni se zase vrátí.