Při nakukování do vašich blogů nacházím skoro všude články o podzimu. Ať už je to tématem týdne nebo tím, že je nenávratně tady, nevyhnu se mu ani já. Moje pocity z podzimu nejsou jednoznačné. Na jedné straně mám ráda jeho barvy, na straně druhé nesnáším plískanice. Když ráno vyjdu na zahradu a místo sluníčka mě vítá mlha a mrholení to se odporem až otřesu. Vím, že se tomuto ročnímu období nedá vyhnout, ale v tu chvíli bych chtěla být medvědem, usnout a probudit se až se zpěvem ptáčků na jaře. Proč nás tak příroda nevybavila, to je mi záhadou. Rozhodně by to bylo příjemné. Aspoň já to tak cítím.
Je tu ještě jedno pozitivum podzimu. To, že můžu bez výčitek svědomí sedět u krbu a háčkovat místo pobíhání po zadhradě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.