Sára

Po všech těch peripetiích, které kolem nového štěněte byly, mám doma konečně novou fenečku bígla. Je to takový živel, že jsem za celý den nenašla chvilku, abych dala na blog článek, na který už všechny čekáte. V devět hodin jsme si

ji vyzvedli, pak jsme se zastavili obchodě s potřebami pro psy a koupili jsme nový obojek a vodítko. Sára, jak jsme ji začali říkat se přihrnula do domu jako velká voda. Tvářila se, jako by ji nic nezaskočilo a žila tady s námi odjakživa. Hned se hrnula k pelíšku, který je po Yorince. Měla ho připravený. Vyprané všechny polštáře a vyčištěný plastový pelech. Natahala si tam všechny hračky. Něco tady zůstalo ze štěněcího věku Yorgy, jednu dostala novou a taky dostala od Michala plyšovou žábu. S tou cvičí tak, že ji nepředpovídám dlouhé trvání. Sára má chuť stále do něčeho kousat a tak dostala spletený cop z buvolích kůží. Ten dnešní den nepřežil. Nejdřív byl rozpleten a nakonec z něho zbyla jen jedna část, kterou jsem Sáře musela sebrat, aby měla do čeho hryzat ještě zítra. Před chvílí usnula jako špalek. Doufám, že vydrží spát do rána. A tohle je Sára - nevinnost sama.

Pro dnešek je to vše. Je půlnoc a jdu spát, tak dobrou noc vám i Sáře.