Spali jsme, sláva...

Tornádo Sára konečně na chvíli usnula a tak vám můžu napsat další dojmy ze soužití s ní. Nemůžu.Je zase vzhůru a já vařím a Sára posedává u mých nohou, takže každou chvíli hrozí, že ji zašlápnu. Začala jsem psát v devět ráno, pak nastala přestávka až do teď, kdy je jedna hodina po poledni. Sára se vyřádila a teď zase spokojeně usnula. Můžu tedy pokračovat. Včerejší noc byla klidná. Sára spala nepřetržitě až do ranních tří hodin. Kdybych nemusela já jít vykonat potřebu, spala by dál. Ale protože jsem ji vzbudila jak jsem vylízala z postele, pro jistotu jsem ji pustila na zahradu, aby se vyčůrala. Nevyčůrala a tak jsme spolu zase odešly do hajan. Já do postele, Sára na pelíšek , který jsem ji udělala u mé postele. Sára je spokojená, že je blízko nás a já jsem spokojená, že se zatím daří, udržet ji mimo naši postel. Zdá se, že Sára bude talentovaná, slyší už na své jméno, ví i co znamená fuj! "Jdeme se vyčůtrat" už je pro ni pokyn, jde se na zahradu a už má vyšlápnutou svoji cestičku k místu, kde vykoná potřebu a hned zase maže za mnou. Asi to s ní bude prima. Už se chovala i v náručí a že neuhodnete kdo ji choval? No přece páneček. Už je tam, kde nechtěl být. Ale dalo se to očekávat. Sára by dostala i toho nejotrlejšího chlapa natož toho mého.A teď pár fotek ze Sářina řádění.

Přitáhla si těžkou pracovní botu, jak ji dotáhla do obýváku, to nechápu. Je jak za groš kudla a bota je těžká. Ani jsme ji nikdo neviděli když ji táhla z předsíně.

Byla jsem zvědavá, jestli ji dotáhne až do pelíšku a jak vidíte, dotáhla.

Když jsem Sáře sebrala botu, aby měl Míša ještě v čem dělat, jala se objevovat další neznámá místa. Co čert nechtěl, našla moje košíky. Za ucho se jí pěkně vytahovaly.

Opět jsem musela zasáhnout a sebrat jí jeden z hadříků, který už si táhla do pelechu, ale protože jsem měla co dělat abych hadřík získala neporušený od jejich pileček, které má v tlamičce, foto chybí. Další činnost je zdokumentována, ale to živé stříbro už je zase vzhůru. Budu pokračovat až večer.