úterý 26. března 2013

Jako na letišti...

Zima už je neúnosná. Nejen pro lidi, ale i ptáčci toho mají dost a taky mají hlad. Zem je zmrzlá na kost, mnohde leží spousty sněhu a brouci jsou zalezlí hluboko pod kůrou stromů. A tak ptáčkům sypu a sypu. Na okně je to jako na nejrušnějším letišti. Přistávají a vzlétají bez toho, aby je někdo navigoval. Nemají ani žádný letový řád. Jak zjistí, že mají plné krmítko, po celý den je neopustí a slunečnici vyzobou do menta. Slunečnice jim jde k duhu. Některé sýkorky jsou jako kuličky. A teď to letiště...








Žádné komentáře:

Okomentovat

Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.

A co já ve volných chvílích...

Když mám volnou chvilku  a taky musím mít náladu, tak beru do rukou háček a přízi a trochu poškádlím svoji trpělivost, kreativitu a ruce, kt...