neděle 3. srpna 2008

Jak dostat psa z postele.

Když jsme si před pěti lety přinesli domů naši fenku bígla Yorgu, byla jsem přesvědčena, že nikdy nebude s námi spát v posteli, ba že nikdy neskočí ani do křesla, nebo na sedačku. Jó, to jsem byla naivní. Chovatelka nás upozorňovala na to, že bígl není pes do postele. Jednak chrápe a je rozpínavý. A ještě dodala " a pozor na ty její oči, těm budete těžko odolávat". Musím říct, že paní Frnčová měla na sto procent pravdu. Nám se pochopitelně Yorgu vychovat tak, aby nedělala to, co jsme si předsevzali, že dělat nebude, nepodařilo. A tak v noci, když věděla, že tvrdě spíme, vlezla si do nohou jednoho z nás. Jenže do rána skončila hlavou mezi našimi hlavami a natažená jako špagetka. Když byla Yorga malá, nebyla to až taková hrůza, ale jak rostla, stávalo se to stále neúnosnějším. Většinou vystrnadila z postele pánečka. Ještě, že máme v domě víc postelí, než potřebujeme. Dopadlo to tak, že já jsem měla svoji postel a Yorga pánečkovu. Začali jsme přemýšlet, jestli je vůbec ještě možné, aby muž získal svoji postel zpět. Nakonec jsme vymysleli postel pro Yorgu. Musela být tak vysoká, aby z ní na nás viděla. Využili jsme přítomnost tesaře, který nám dělal přístřešek na dvorku, vysvětlili jsme co potřebujeme a postel byla na světě.




První noc jsme s napětím čekali, jestli naše holka psovitá vůbec postel přijme za svou. A ejhle, vyskočila si do ní docela ráda. K našemu překvapení nejen, že v posteli usnula, ale vydržela v ní až do rána. Teď sice moc prostoru v ložnici nemáme, ale zato páneček má svoji postel jen a jen pro sebe. Občas se stane, že když jde někdo z nás později spát a to bývám většinou já, Yorga toho okamžitě využije a ustele si v mé posteli. Nejraději je, když si může lehnout na moji noční košili. Tak to vypadalo včera, když zabrala moje místo. Ovšem, když přijdu, okamžitě vyklidí prostor a jde dobrovolně na svoje, aniž bych jí musela vyhodit.




Manžel má omluvu pro všechno co Yorga dělá. Říká, " nedá se nic dělat, je to člen rodiny". A to pozor! Původně tvrdil, že pes přijde do baráku, jen přes jeho mrtvolu. Prosadila jsem si Yorgu jen díky tomu, že jsem chtěla být na chalupě a dva roky jsem přes týden byla v baráku sama. Potřebovala jsem aspoň jakous takous oporu. I když bígl není hlídací, přesto hlídá. Kolem neprojde ani myš, aby o ní Yorga 

nevěděla.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.

Jarní rozpoložení

 Jaro mám ráda stejně, jako snad každý člověk. Je slyšet, že se z jara radují i ptáčci zpěváčci. A ty jarní barvy, svěží zeleň mladé trávy a...