sobota 2. srpna 2008

Pračka

Včerejší den byl mimořádný nejen proto, že bylo možné pozorovat částečné zatmění slunce. Které jsem mimochodem nestihla sledovat. Proč? Měla jsem o zábavu postaráno, díky své nové pračce a své neprozřetelnosti. Dalo by se říct až hlouposti, což si v skrytu duše jistě myslel i můj muž. Vezmu to od začátku. Stará pračka, která byla jen na 3 kg prádla už začala vydávat podezřelé zvuky a hlavně byla malá. Využila jsem těch zvuků, které beztak vyráběl nějaký zapomenutý hřebík v kapse montérek mého muže a začala usilovat o novou "pradlenu." Na intošovi jsem si našla obchod, kde právě u stejné značky se kterou jsem byla spokojená asi 20 let byla velmi příznivá cena a navíc pračka byla na 5 kg prádla. Provedla jsem nákup a za dva dny operátor zavolal, že si ji můžeme vyzvedout. Začala jsem studovat návod, jak v ní prát, protože už je zase chytřejší, než byla ta původní pračka. Včera jsem se pustila do praní. První pokus byl velmi zdařilý a tak šup tam další prádlo. A teď přišel ten osudový okamžik. Mezi prádlem byl také jeden "podprdélník" ze zahrady. Mohlo mně napadnout co se stane, ale nenapadlo. Když jsem po nějaké době šla zkontrolovat, jak praní postupuje, nebyla jsem schopná slova. Zamrazilo mě v zádech. Plátěný potah na podprdélníku se rozpáral ve švu a moje nová pomocnice v domácnosti byla plná kousíčků molitanu, kterým byl sedák vyplněn. Pojala jsem podezření, že se ucpe filtr a důsledek toho bude, že spálím motorek čerpadla. Neptejte se, jak malou dušičku jsem v tom okamžiku měla. Jak to říct svému muži ? Čekala jsem, že přinejmenším pukne vzteky, nebo já budu zabitá. Naštěstí se nestalo ani jedno, ani druhé. Přežila jsem. Do večera jsme dostávali z pračky kousky molitanu tak, že jsem opakovaně dávala prát froté prostěradla, neustále dokola. Na ně se totiž pěkně molitan nachytal a zbytek se zadržel ve filtru. Nevím, jestli se po dobu praní molitanové kousíčky náhodou mezi sebou nepomnožily, protože to nebralo konce. Už jich je půl kbelíku a stále se jimi filtr ucpává.Dnes snad celou anabázi ukončím a snad z praní, které jsem teď spustila vyndám poslední kousíček molitanu. Nikomu bych vám nepřála ty nervy a proto věci plněné kousky molitanu raději zahoďte, než by jste je dali do pračky. Zbývající podprdélníky z naší zahrady tak skončí, byla to stejně výhodná koupě, proto to asi dopadlo, jak to dopadlo. Jeden stál 25Kč. Už to bylo varování! No nic, hlavně, že já i pračka jsme přežily.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.

Jarní rozpoložení

 Jaro mám ráda stejně, jako snad každý člověk. Je slyšet, že se z jara radují i ptáčci zpěváčci. A ty jarní barvy, svěží zeleň mladé trávy a...