Když jsem chodila do tanečních, psal se rok 1962.Co se tehdy hrálo k tanci ? Utkvěla mi v pamněti píseň Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra - Naraž si bouřku, ještě více do čela ... Tuto písničku jsem nenašla, ale našla jsem jinou, která se tehdy také hodně hrála.
A tohle je fotka, která byla pořízena na prodloužené. Mladík, do kterého jsem zavěšená byl můj tanečník, se kterým jsem protancovala všechny hodiny tance. Byl to kluk z vesnice a do tanečních vůbec chodit nemusel. Uměl tančit dávno před začátkem tanečních. Tancovalo se mi s ním báječně a nebýt toho, že v tu dobu jsem už byla poloviční sirotek a maminka měla co dělat, aby vůbec vyšla se svým platem, byla bych se tanci věnovala dál. Zcela jsem mu propadla a dala bych za tanec i život. Abychom pokračovali a chodili po soutěžích, bylo přání hlavně našich tanečních mistrů, manželů Jančových. Šaty v kterých se tehdy tančily soutěže by mi maminka pořídit nedokázala. Cena takových šatů byla pro nás nepředstavitelná a na ní ztroskotaly veškeré mé taneční ambice. Ale nevadí, zbyly aspoň ty vzpomínky...
Kdyby nebylo maminčiny kamarádky, která byla šikovná a ušila mi všechny šaty do tanečních, neměla bych na sobě ani to, co mám na téhle fotce. I tyhle šaty byly jejím dílem, včetně spodničky, která musela být do tuha naškrobená, aby byla sukně správně tvarovaná. To byla taková krásná móda. Děvčata tehdy chodila většinou v šatech a to nejen do tanečních. Kalhoty se nosily opravdu jen na sport.
A hrál se taky Rock 'N' Roll ... ovšem v tanečních se neučil. To nebyla ta "správná hudba" vhodná pro tehdejší mládež. Nás učili klasiku, Polku, Valčík, Waltz, Tango, Sloufox, a z latinských tanců pak Sambu, Cha chu, Rumbu a Jive . A protože to byla i dost upjatá doba, každá dívka měla do tanečních svůj doprovod tzv. gardedámu. Se mnou chodila maminka. Prodloužená byla událostí, které se zúčastňovali i další členové rodiny.Tehdy bylo nepředstavitelné nechodit do tanečních. Byla to společenská událost a jedna z mála možností, jak se mladá dívka dostala do společnosti. Diskotéky nebyly, jen odpolední čaje, kde se tancovalo a neexistovalo nevázané veselí. Všechno bylo bez alkoholu a v mezích slušnosti. Myslím, že dnešní mládež by se pěkně nudila. Nebo se mýlím?
Cha cha
Jive
Máte také své vzpomínky na taneční? Pokud ano a chcete se o ně podělit, napište je do komentáře.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.