Návrat domů

Včerejší návrat ze setkání s mými kolegy z mého posledního pracoviště byl jedno velké překvapení. Proto, že Yorga nerada jezdí autem, ( má cestování propojeno s cestami na veterinu ) nechali jsme ji doma. Jako chytrému a chápajícímu psovi, jsme ji vysvětlili, že jedeme autem a že se za chvíli vrátíme, tak ať jde do pelíšku. Žádané Yorga vykonala a já jsem ještě pro jistotu vypla zvonek a pustila rádio. To aby Yoruši nebylo smutno a nemusela se rozčilovat, kdyby někdo zazvonil. Pak jsme spokojeně odjeli. Setkání plynulo v příjemném duchu, takže jsme se vrátili místo za dvě hodiny, za tři. Bylo to tak akorát na to, abych zavřela slepice a zkontolovala housata. To všechno bylo ok. Yorga nás jako vždy velmi srdečně vítala, mohla se za brankou na schodech zbláznit radostí. O něco méně radosti jsem měla já, když jsem po přivítání vstoupila do obýváku. Na první pohled bylo patrné, že Yorga na nás nečekala v pelíšku, ale na stole. Odtud totiž dobře vidí z okna na ulici.¨

Ovladač TV, časopisy s háčkováním, včetně klubíčka a rozháčkované dečky se válely na zemi, ubrus byl na půl žerdi stažený.

Ještě, že neshodila solničku s pepřenkou. Mělo nás to napadnout, protože už jednou to udělala a tak většinou před odjezdem odstavujeme židle od stolu, aby se na něj nemohla dostat. Tentokrát jsme na to prostě zapomněli. Když jsme se převlékli do domácího oblečení, Yorga už byla klidná a zalezla si na křeslo, kde má svoji oblíbenou deku a spokojeně usnula. Byla si jistá, že pro dnešek má vystaráno a oba pánečky má na blízku.