Rovnýma nohama do apríla?

Vypadá to, že jsme naskočili rovnýma nohama do aprílového počasí. Dnes v noci, kolem třetí hodiny jsem šla na svoji pravidelnou procházku ložnice - WC a pohled z okna byl děsivý. Silný vítr, husté sněžení a zima. Jako na Sibiři, takže fotka je jen přes okno.

Pouliční osvětlení je jako v mlze. Zato ráno už bylo veseleješí. I když pod sněhem, tak se sluníčkem a to je i přes to bílé nadělení veselejší pohled na svět a lepší nálada. Protože sluníčko intenzivně svítí, sníh se už nejspíš neudrží. Alespoň ne ten, který do rána napadl.

A teď opět jedno malé zklamání. Zdá se, že amyrylis opět nebude čistě bílý. I když to tak nejdřív vypadalo, další klubající se květ už tomu nenasvědčuje.

Bude asi zase jinak žíhaný, než ty předchozí, ale co nadělám. Označen byl na krabici jako bílý a vypadá to tak, že je to stejné, jako když jsem byla malá holka a kupovala u pana Paříka v Brně štěstíčko. Taky nikdy nebylo vidět co je uvnitř. Ukazuje se, že koupit amaryllis určité barvy, je i v renomovaném zahradnictví sázka do loterie. Ale nevadí, v sobotu tam pojedu na výstavu a tak asi koupím ten rozkvetlý bílý, který manželovi minule nabízeli a on ho nechtěl, že už byl rozkvetlý a povadlý. Tam byla jistota, že je bílý. Jestli ho tam ještě budou mít, tak si ho koupím, abych konečně uspokojila svoji touhu po tom čistě bílém květu. Kupovat kočku v pytli už nebudu. Do zahradnictví si vezmu foťák a jestli se bude smět fotit, tak vám fotky ukážu. Zahradnictví, kam ráda chodím nakupovat se tak rozšířilo, že výstava jarních květin bude jistě stát za to.