Méďa Max

Jeden den s pochroumaným kolenem a na světě je nový méďa. Už si připadám jako nemotora, co neumí chodit po schodech. Včera jsem si opět zvrtla na předposledním schodu do suterénu koleno. Stejná situace jako minulý rok v únoru, jen tentokrát jsem se dobře držela zábradlí, takže jsem neskončila na zemi a nezlomila si žebra, ale zřejmě jsem si natáhla vazy v koleně. Levé koleno mě zlobí, občas se mi stane, že mně pod kolenem píchne a koleno mě zradí a jdu k zemi. Je to koleno na které jsem několikrát za svůj dlouhý život upadla a to jsou zřejmě důsledky. No ale to jsem nechtěla rozvádět. Jen jsem svého dočasného výpadku z pocesu využila a uháčkovala jsem dalšího 13 cm velkého méďu. Dala jsem mu i jméno Max. Je zase trochu jiný než ten poslední a dokonce trochu přioděný. Snad se bude taky líbit.