Zdá se, že jaro přichází. V našich končinách se spíš plíží. To poznáte podle fotek, které jsem pořídila cestou do Boskovic. Včera jsem se jela vyfotit na řidičák, který by mi už v dubnu propadl. Váhala jsem, jestli ho ještě obnovovat, ale na nákup do vedlejší dědiny ho možná někdy budu potřebovat. Do velkého města už bych si asi v tom dnešním provozu netroufla. Ale o tom jsem nechtěla psát. Chci se s vámi podělit o to, v jakém jsem stavu. Jsem jak závodník na startovní čáře, který čeká na výstřel. Tak já totiž čekám na první známky jara, abych mohla vynést některé kytky ze sklepa na dvorek nebo balkon.
Přesto, že to tady nahoře na jaro moc nevypadá, už jsem si do truhlíku vysela ostálky a odpoledne, až přijede manžel z Brna, začnu pracovat na hlízách begónií. A teď těch pár fotek ze včerejší cesty.
Tak to u nás vypadalo ještě v úterý 8.3. Větší hrůza byla cestou do Brna, kdy jsem jela na poslední rehabilitaci, ale neměla jsem s sebou foťák, takže je to bez dokumentace.
Včera cestou z Boskovic. Nejdřív silueta zříceniny hradu a pak stále do kopce.
V lese se ještě drží sníh.
Dnes jsem splácala páté přes deváté a bez ladu a skladu. To proto, že mám málo času. Musím ještě poslepovat a nazdobit medový dort, pro moji momentálně jedinou snachu. Až to dodělám, samozřejmě se pochlubím. To bych jinak nebyla já, stará chlubilka.
A aby to byl dokonale chaotický článek, tak ještě pozvánka na setkání "Ženského klubu", které se koná už příští víkend.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.