Bílý amarylis

Už před časem jsem vytahala všechny amarylky na okenní parapety a žádný nerozkvetl. A ten, o který jsem se bála nejvíc, protože jistě znáte anabázi, kterou jsem absolvovala minulý rok, než jsem se dopracovala k čistě bílé formě, tak ten jediný nezklamal a rozkvetl.

Fotka není nejlepší, protože jsem fotila proti oknu, ale jinam ho nemůžu přemístit, protože by hrozilo zlomení. Květ je těžký a stonek dutý, tak by taky mohlo být po kráse. Má ještě několik poupat.

A když už jsem v tom chlubení, tak budu pokračovat. Konečně klíčí semínka bílých venkovních ibišků, která jsem dostala od Janky .V takový úspěch jsem ani nedoufala. Mám zasetá ještě semena bílých s okem, ale ta jsem sela později, tak to si musím ještě počkat.

A teď se s vámi podělím o pár vtipů, které mi přišly mailem. Snad vás pobaví stejně jako mě.

Dědeček se rozhodl zhubnout a začal cvičit. Upažit, připažit, upažit...
Po půl hodině se ho babička ptá: "Tak co, kolik jsi už shodil?"
"Dvě vázy."

"Pane doktore, čím víc užívám ty prášky, tím mi je hůř."
"A jaké prášky užíváte, dědo?"
"No ty nejlepší z reklamy: Persil a Ariel."

Stěžoval si děda u lékaře:
"Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek
pobíhá kolem mé postele.."
"A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?"
"Ne, jenom ať tolik nedupou!"

"Obžalovaný, uvědomujete si, že Vás žaluje 45 žen o určení otcovství?"
"Ano, pane soudce."
"A kolik Vám je proboha let?"
"Devadesát."
"Jak jste to ve vašem požehnaném věku mohl zvládnout?"
"No, mám kolo..."