Bezmasá dieta pokračuje

Bezmasá dieta pokračuje a s ní moje experimentování. Ne všechno, co mám povoleno mně taky chutná a proto si dopřávám malé obměny toho co můžu a co aspoň trochu lahodí mým chuťovým pohárkům. Po včerejším plahočení se po různých vyšetřeních mně bylo doporučeno pokračování bez masa (snad to není navždy), málo solit, vypít 1,5 litru vody a pokračovat v užívání předepsaných bobulí.

Předevčírem jsem měla k obědu opět zapečenou zeleninu. Je to mražená směs od naší pojízdné německé společnosti, ve složení hrachové lusky, paprika cibule sojové boby zelené, nějaké houbičky a bambusové výhonky. To jsem z té směsi poznala. Co je tam víc nebylo poznat. A teď to, co jsem s tím podnikla.

Na extra virgin olivovém oleji jsem si orestovala cibuli, k tomu jsem přihodila zeleninu a ještě chvíli jsem restovala. Do zapékací misky vymazané tímž olejem jsem rozprostřela zeleninu a zalila rozkvedlaným vajíčem smíchaným s nastrouhaným sýrem a dala jsem to zapéct. Okořenila jsem to trochou soli s bilinkami. Přesné složení bylinek neznám, ale sůl je mořská a určitě je tam taky cibule. Byla to dobrota, ale nic naplat, pořád mně tam chybí maso.

A tak to dopadlo ve finále. Bylo to i dobré.

Včerejšek byl bez snídaně, jelikož mě čekaly odběry krve, pak jsem si koupila v bufetu obložený chlebíček ze kterého jsem sundala salám, nechala jsem si na něm jen vajíčko a kousek šunky. Domů jsme dorazili až o půl páté odpoledne a to jsem snědla jeden kynutý knedlík s jahodou. Dělala jsem jich třiadvacet abych spotřebovala jahody, které stále ještě na záhonku dozrávají. Knedlíky jsem nastrkala do sáčků a dala do mrazáku. Když na ně dostane manžel chuť, tak se jednoduše rozmrazí a napaří. Ne vždycky je čas a chuť vyhovět jeho mlsnému jazyku.

Dnes jsem si ke snídani opekla nasucho dva toustové chleby a namazala jsem si je sýrem, k tomu snědla jedno mrňavé vajíčko od kuřic, které začaly snášet, rajčátka a hojně mladé cibulky.

A oběd, opět chuďoučký. Dvě malé cuketky jsem nastrouhala na hrubém struhadle, trochu posolila a nechala "vypotit". Vymačkala jsem přebytečnou tekutinu a přimíchala jsem asi půl káv. lžičky kurkumy, asi 3 dkg nastrouhaného tvrdého sýra a zalila jsem to rozkvedlaným vajíčkem. Zapekla jsem to v troubě. Vůně linoucí se z otevřené trouby vzbudila i Sáru, takže se k mému obědu přidala. Má zeleninu ráda, ujídá i rajčata.

Zbyla mně ještě porce k večeři.

Nechápu, jak to ti vegetariáni můžou dlouhodobě vydržet. Není to špatné, ale být úplně bez masa, to snad nedám. Je možné, že se na to dá zvyknout, ale přijde mi to moc jednostranná strava. Nesmím ani luštěniny, což vegoši můžou. Tak mně držte palce, ať to přežiju. Dělám si to pěkné aspoň pro oko. A proč to sem dávám? Třeba se to někomu bude hodit a já se k některým kombinacím taky ráda vrátím, abych pořád nemusela něco vymýšlet.