Yorga a patálie s ní..

Dnes mám tolik témat, že nevím s čím začít. Začnu naší Yorgou, jelikož to se mě dotýká osobně. Tak tedy, naše princezna má už týden své dny. Prostě hárá. To, že se tenhle stav blíží, oznamuje nejen kalendář ale hlavně jeden voříšek z dolního konce dědiny. Ten se pravidelně, už měsíc před nedcházejícím háráním nastěhuje k našemu domu. Ustele si na dřevech a je tady pečenej vařenej. Jít s Yorgou na procházku je hotový očistec jak pro nás, tak pro Yorgu.

Tenhle Kelly, tak mu doma říkají, je děsný erotoman. Nenechá Yorgu vykonat potřebu, zkouší to ze všech stran a přitom se ještě nic neděje. To mě ještě nechává docela v klidu i když to obtěžuje. Horší situace je teď.Kelly u nás nadále i nocuje, protože jeho majitelku už dávno přešlo chození si pro něho alespoň na noc ale přidali se k němu další dva voříšci. Žeryk I. a Žeryk II.

Protože nastává období, kdy to nechtějí jen zmínění nápadníci ale začne to chtít i Yorga, jsem trvale ve střehu. Ven už s ní nechodím, protože máme dost dobře udělaný plot a za ním je v bezpečí, vypouštím ji na zahradu. Až do včerejška. Včera odpoledne se Yorga vehementně dožadovala vypuštění na zahradu a tak jsem se oblékla, nazula botky protiskluzovky a vyrazila do zahrady. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem uviděla v zahradě Žeryka II.

Musel nějak přelézt plot. To tady dokáže jen Baryn, který je ale většinou doma uvázaný za drátěnou ohradou. Tak teď jsem zjistila, že už jsou dva. Utrpěla jsem menší šok. Musím dávat bacha dvojnásob. Když jsem Žeryka II. vyprovodila ze zahrady a vracela se s Yorgou domů, za domem na schodech seděl Žeryk I. To už jsem začala přemýšlet, že je asi někde v plotě díra. Zavřela jsem Yorgu doma a vyrazila vyprovodit Žeryka I. Šla jsem obejít zahradu abych zjistila, kudy se ti vetřelci k nám dostávají. V tom jsem zahlédla, že přes plot přeskakuje i ten malý fousáč Kelly. "Á tady je zrada!" pravila jsem si sama pro sebe. Na podzim jsme totiž k plotu zvenčí složili dlažbu určenou na opravu chodníku v zahradě. Dokud nebyl sníh, nic se nedělo. Jenže sníh vytvořil na uskladněné dlažbě čepici, ta zmrzla a stala se odrazovým můstkem pro výpravy do naší zahrady. Pak stačilo, aby to vyzkoušel jeden z nich a teď už tudy chodí všichni. Průkopníkem musel být Žeryk II, protože uměl přelézt i zpátky, kdežto ty druhé dva musím vypustit brankou. Mají krátké nožky a zpátky už jim to nejde. Tak teď abych vzala lopatu a šla odházet sníh, jelikož chlapa v domě nenajdu, kdybych se rozkrájela. Odjel do Brna...

Tudy přelézali plot. Čepici jsem odstranila, sníh v blízkosti složené dlažby odházela ale s dlažbou nepohnu, ta je přimrzlá. Uvidím, jestli to pomůže.

Tady si hoši vyšlapali cestičky.