Včera jsem měla den zaměřený na focení Yorgy. Některé fotky jste už viděli v minulém článku, zbytek je tady. Jsme samy, páneček si odjel do Jeseníků na běžky a my si to užíváme. Nevaříme, občas jdem na krátkou procházku, protože Yorze mrznou tlapky a mně nos, užívám si klid při posezení u PC, protože nikdo nenadává, že do toho pořád čumím, prostě veget. Večer jsme si s Yorgou zasedly k TV a společně zíraly na obrazovku. Tedy já zírala, Yorga spala. Během večera jsem udělala pár fotek a tady jsou.
Nedivte se, ještě máme stromeček, protože pod ním leží ještě jeden Ježíšek. Náš starší chlapeček s rodinou ještě neměl čas přijet. A taky si ho musíme vychutnat, protože jsme si řekli, že je poslední v našem životě. Vnoučata už odrostla a je jim dost jedno, kde najdou své dárky. Příště bude jen větev.
Yorga zaujala své místo, ale definitivní to není.
Nakonec se usalašila pod stromečkem, jako by hlídala dárky, ale je to mnohem jednodušší. Cítila tam ve žlutém balíčku dárek pro Mikeška. To je pejsek našich vnoučat Yorkšírský teriér. Byla smutná, když jsem ji zakázala se do pytlíku s psím mlsáním dobývat. Nakonec to byl příjemný večer, Yorga totiž neumí přepínat programy. Na to je mistr můj muž a ten naštěstí přepínal někde jinde. ;o) Čekala jsem na první díl Tudorovců a čas jsem si krátila se starým seriálem Ranč U Zelené sedmy. Byla jsem ráda, že jsem film viděla v klidu a do konce. Historické filmy a romány, to je moje. Ani jsem a světe div se, u toho neusnula. Ono i to se někdy stává...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.