To není nebe plné hvězd, to se k nám opět připlížila zima a já jsem ji při tom nad ránem přistihla.
Něco nechala na střešním okně, něco v zahradě.
Opuštěné posezení taky trochu pocukrovala.
I v zahrádce nechala stopu...
Báseň: Zimo, zimo (24.3.2006)
 |
Zimo, jak jsi krásná v bílém kožíšku,
odejdi již, přenech vládu jarnímu sluníčku.
Zimo, máme Tě rádi k vánočnímu stromečku,
odejdi již, přenech vládu velikonočnímu vajíčku.
Zimo, zimo, zimo, nejsi dlouhá maličko?
Zimo, vzpomenu si na Tebe, až bude velké teplíčko,
odejdi již, někam daleko, vždyť se vrátíš.
Zimo, přejde jaro, léto, podzim, potom budeš opět vládnout,
odejdi již, odpočiň si od mých nářků na Tebe.
Autorkou básně je neznámá Věrulinka a já doufám, že se nebude zlobit za použití její básně. A proč jsem ji použila? Vyjadřuje moje pocity, které bych tak pekně dohromady nedala.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.