Sára na pozorovatelně

Dnes byla docela klidná. Byla jsem s ní sama doma a tak jsme si chvilku hrály, když ji popadla kousací. Musím ji vždycky nějak zabavit nebo s ní jít ven. Jenže lilo celý den tak jsme šly jen tak na rychlo vykonat potřebu a šup domů. Peklo začalo až večer. Přišel švagr a Sáře se líbí jeho boty. Asi "voní" a jak se s ní o ně přetahoval, Sára řádila jak pominutá. Já jsem šla do sprchy a manžel to nezvládal. Tak rychle jsem ze sprchy nebyla venku jako teď. Vím, že švagr to se psy neumí. Plácnutí rukou je pro něho normální a dal by jí i tou botou. Takže jsem musela zasáhnout, když jsem nechtěla aby měl pes špatnou zkušenost. Tyátr skončil se švagrovým brzským odchodem. Jednak možná proto, že jsem řekla, že si budou fénovat vlasy, tak nebudou slyšet televizi a nebo už měl toho Sářina divočení dost. Sára si s klapnutím dveří okamžitě vynutila pochování a usnula mi na rameni jako špalek.

Tato fotka je ze včerejška, to ještě sem tam vylezlo sluníčko. Dnes jsem nefotila.Jednak bylo hnusně a já jsem neměla ani náladu. Zhoršil se mi zase ekzém na noze, se kterým se potýkám už rok. Pokud to natírám kortikosteroidy je to v pohodě. Jen to ukončím, znovu je to snad ještě horší. Musím s tím zase zítra na kožní. Už ztrácím naději, že se toho zbavím.Dnes to ještě ke všemu bolí, pálí, štípe jako čert. Kůže je napjatá k prasknutí, noha oteklá a můj lékař na dovolené. Vezme mě jiná paní doktorka. Jsem zvědavá, co na to řekne. Možná změna lékaře a jiný pohled na věc bude ku prospěchu. Doufám. Držte mi palce.