pondělí 17. listopadu 2008

Výročí

Hanka, která chodí na můj blog a je dopisovatelkou rubriky "Okénko do světa" mi v návštěvní knize připomněla, že už mám blog celé dva roky. Je to tak, svůj blog jsem založila 6.11.2006, tak trochu, jako truc mým vnoučatům, která mi stránky slibovala a stále nedělala. Chtěla jsem tehdy své stránky věnovat hlavně svým ručním pracem a štěňátkům naši fenky bígla.
Když se stále nic nedělo, začala jsem jen tak brouzdat po netu a narazila jsem na blog www.babča.blog.cz . Tam jsem nějaký čas chodila pravidelně a když jsem zjistila, že autorka těchto stránek už taky nemá patnáct let řekla jsem si, že si své stránky snad taky dokážu stvořit sama. Nějaké povědomí o práci s počítačem jsem měla a tak jsem se do toho vrhla po hlavě. Tápala jsem, ale tvořila. Zpočátku to nebylo nic moc. Moje první záhlaví nakonec stvořil můj nejmladší vnuk, který se nademnou ustrnul. Vypadalo takhle:




Mělo odrážet veškeré mé koníčky a myslím, že to se mu povedlo. Časem jsem přišla na to, jak je možné s obrázky pracovat a vystřídala jsem několik vzhledů, které jsem si už dělala sama.
V poslední době jsem se tzv. "usadila" a vystačím si s tímto vzhledem , který upravuji jen v záhlaví a to, podle ročních období. To ale neznamená, že to tak zůstane navždy. I obsahově se můj blog vyvíjí. Přibyla spousta rubrik a přibylo také mnoho vážených návštěvníků. Návštěvnost se zvyšovala postupně a ustálila se v průměru na třech stech návštěvníků denně. Z toho mám velkou radost a děkuji všem, kteří se sem vracejí. Je to pro mně takový hnací motor a vím, že se stránkám nevěnuji marně. Je sice pravda, že blog tvořím ráda a dělala bych ho asi i kdybych takovou návštěvnost neměla. Je to takové mé čtvrté dítě, které si hýčkám a opečovávám s láskou. První mé dvě děti jsou moji dva synové, kteří už péči nepotřebují, co dím, ani o ni nestojí. Třetí dítě je Yorga, můj pes.
Během dvou let strávených tvorbou blogu se také rozšiřoval seznam stránek, na které ráda chodím a s jejichž autorkami jsem neustále v kontaktu. Jedna z nich je Petra, která mi svým komentářem připomněla, že i já jsem měla mezi již zkušenými blogerkami své poradkyně. Byla to babča, Arielka a Natka. Natka mi například poradila, jak vkládat na blog hudbu. Musím zmínit také Berušku a Nenu. Bez jejich obrázků by můj blog nevypadal tak, jak vypadá. Při této příležitosti jim všem děkuji za užitečné rady. Závěrem doufám, že vás, čtenáře, tady nezačnu nudit a zachovám si vaši přízeň i v budoucnu. Postarší blogerka Jitka


Žádné komentáře:

Okomentovat

Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.

Další tvoření pro "Našel se úsměv"

 Několik dalších balíčků pro  rozdávání úsměvů.