"Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři". Tak praví pranostika. Letos to můžu s klidným svědomím potvrdit. Když jsem zavírala vrata od garáže, tak kolem mě projel had. Měřil dobrých padesát centimetrů, byl to štíhloun a projel kolem mě takovou rychlostí, že jsem nepoznala jestli to byla zmije nebo užovka. Obojí se u nás vyskytuje. Lekla jsem se tak, že by se ve mě krve nedořezal. Myslím, že on měl taky dost. Hadi jsou přece jen plachá stvoření a pokud na ně člověk rovnou nešlápne, neublíží. Já jsem v dětství měla utkvělou představu, že je to predátor, kterého není radno potkat, protože začne svou oběť pronásledovat. Této domněnky jsem se zbavila až v dospělosti.
Ilustrační obrázky jsem si vypůjčila http://www.meszarosova.cz/
Měsíčků za hlavou jsem si v té rychlosti a úleku nevšimla. Barva byla stejná, žádné klikatice na hřbetě jsem si taky nevšimla. Podle všeho to byl mladý had. Můžu vám říct, že pro dnešek mám hororů dost. Doufám, že se mě o tom nebude zdát.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.