Už včera jsem avizovala, že mám dnes pochůzky po Brně. Návštěvu lékařky a úřadu. U paní doktorky to šlo ráz naráz. Byla jsem objednaná na 9.30 a protože jsem přišla dřív, tak jsem opravdu na řadu přišla přesně na čas. Prohlídka byla rychlá, vypadla jsem snad za 10 minut. Zeptala jsem se paní doktorky jestli je všechno v pořádku a jestli můžu klidně spávat. Odvětila, že ano a za rok, že se zase uvidíme na preventivní prohlídce. Tomu jsem ráda, protože doktory nemusím. Rychlost prohlídky mě uklidnila, protože jsem měla obavy, že když se u doktorky zdržím, nestihnu se včas přemístit do středu města na magistrát kvůli občance.
Využila jsem totiž moderní techniku a objednala jsem se na čas přes internet. V instrukcích bylo řečeno, že PIN, který mně byl přidělen platí 10 minut před stavoveným časem a 10 minut po tomto termínu, jinak se časovka ruší. Ocenila jsem to, hned při vstupu do prostoru přepážek, kde se občanky vyřizují. Místnost byla plná lidí, většinou senirů. Dobrých padesát žadatelů, odhadem čekání na půl dne. U pultíku, kde se vydávají pořadní lístky jsem si stiskla příslušné tlačítko a vyjel lísteček s číslem 18. Napadlo mě, že něco není dobře, protože na svítících tablech byla trojmístná čísla začínající devítkou.Nicméně jsem se posadila a teprve pak jsem si všimla, že tam taky svítí číslo 17. To mě uklidnilo a ze sedmnáctky jsem nespustila oko, přesto, že stařík sedící vedle mě hudroval, " jak dlouho to trvá a co je to za bordel, stejný jako na poště, tam taky, aby se v tom systému prase vyznalo" a tím upoutával moji sluchovou pozornost. Uběhlo pár minut, snad tři, a už naskočila osmnástka. Šup a byla jsem na řadě. Vešla jsem do kukaně s číslem šest, kde naproti mně bylo okýnko a v něm úřednice. Vzala si moji občanku, cosi tam šmodrchala a vyjel ji vyplněný formuář s mými údaji. Zeptala se mě, jestli chci mít na občance uvedeno, že jsem vdaná. Odpověděla jsem, že klidně, že se za to nestydím, vdaná jsem víc než čtyřicet let a měnit to už nebudu. Vyfotila si mě, ukázala mi fotku na monitoru a zkoumavě mě pozorovala, co na fotku říkám. Když jsem řekla, že lepší už to nebude a podivila jsem se, že je to jen černobílé a že tam vypadám, jak kdybych prožila nejmíň deset let v kriminále, věnovala mi jen letmý úsměv. Spíš škleb. Pochopila jsem, že víc z ní nevyždímám. Byl to takový úřednický suchar. Dala mi podepsat formulář, vymámila ze mě ještě jeden elektronický podpis a to bylo vše. Sdělila suše, že občanku budu mít hotovou za měsíc. Když jsem odcházela, v čekárně seděl stále stejný počet staroušků, kteří udiveně pozorovali, jak rychle jsem byla vyřízena. Za to může technika balšája a to, že nejsem počítačový negramota. V klidu z domova, vzdáleného 50 km od úřadu, jsem si zkrátila dobu vyřizování na pouhých pár minut. Až si půjdu pro hotovou občanku, udělám to stejně. Takže jsem stihla udělat ještě oběd, houbovou polévku i omáčku, cestou koupit knedlík v hospodě, kde mimochodem vaří knedlíky jako domácí. Nadlábli jsme se, pochutnali si a já teď zažívám tím, že vám sděluji své dojmy a popíjím u toho kafíčko. Tím ale moje lenošení končí, jelikož bude zase kyblík ostružin na zavaření, chci oblíznout okna, jelikož víkend bude ve znamení pouti, tak aby bylo vidět na ulici. Okna jsou po..... od much, tak s tím musím něco udělat. Tak, to je svodka dnešního dne. Mějte se stejně skvěle, jako já.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.