Domácí Lučina

Tento recept jsem mailem dostala nejméně desetkrát, jenže jsem ho úmyslně ignorovala. Říkala jsem si, proboha, co všechno budu ještě dělat? Už tak nevím co dřív. V kuchyni mě to baví, ale zbytek života tam strávit nechci, takže až do dneška, mě tento, doma vyrobený sýr, nechával chladnou. Včera jsem zase jednou zabrousila na blog Alis a jak na potvoru, jsem zase narazila na sýr Lučina. Alis ho měla tak lákavě nafocený, že jsem dnes dala manželovi bojový úkol, zakoupit velký bílý jogurt. Doma v ledničce jsem měla půl litru 20% smetany bez konzervantů a protože už zítra by byla dobrá tak akorát na máčku, nebo "klechtanku", jak se tady u nás říká kulajdě, pustila jsem se do výroby podle receptu Alis. Zatím je ve stavu, kdy jsem smíchala jogurt s polovinou smetany a směs jsem nalila do cedníku, který jsem vyložila kouskem plátna. Budu čekat do zítřka, abych vyfotila výsledný produkt. Ten sem zítra přidám. Zatím jen to, co je v cedníku.

Tak to vypadá hned po nalití do cedníku.

A tak to vypadá asi po třech hodinách. Už se to dobře odděluje od plátýnka.

Na zbytek si budete muset počkat do zítřka. Myslím, že těch 24 hodin to trvat nebude, než z toho bude dokonalý sýr. Ale nebuďme netrpěliví. Všechno chce své.To jen já jsem nedočkavá výsledku. Tak zítra ahoj s naservírovaným sýrem.

Tak stalo se, co jsem tušila, nevydržela jsem to. Nebylo ani potřeba, sýr je hotov. Má tu správnou konzistenci, v plátýnku jsem to ještě vytvarovala do malého bochníčku, který mně vešel do připravené misky. Pak už jsem jen ustříhla snítku petrželky a bylo naservírováno. Ale nebojte, neschlamstla jsem to, snídaně bude.

Snídaně byla výborná. Na toustový chlebík jsem si namazala sýr a posypala kořením, které mám ráda a používám snad do všeho. Dalo by se to zamíchat i do sýra, ale to už by pak nebyla "Lučina", ale něco úplně jiného. Aby byla informace dokonalá, doplnila jsem to i fotkou.