Divizna a stévie

Dnes začnu z jiného soudku. Je čas sběru bylin a tak tedy o bylinkách.

Na jaře jsme v zahradnictví koupili sazenici stévie. Je to víceletá bylina, s bílými květy která se používá jako umělé sladidlo bez kalorií. Protože jsme s manželem oba diabetici, požíváme ji hlavně ke slazení nápojů.

Stévie pochází z Jižní Ameriky a u nás se dá koupit v jarních měsících také jako venkovní rostlina ve velkých květinářstvích. V obchodech s květinami je známá pod názvem sladká tráva nebo stévie. Rostlina není vhodná na pěstování doma, protože pak její listy neobsahují dostatečné množství steviósy. Doporučuje se ji zasadit do mírného stínu.

Pěstování v českých podmínkách: v květináči, ideální je východní parapet, popř. u okna. Stevie nepotřebujete zahrádku ani skleník. Sladké látky se tvoří více, když má rostlina dostatek světla a tepla. Z jedné rostliny lze získat až 0,5 kg sušených lístků. Na léto se doporučuje ji dávat ven a na zimu domů. Rostliny lze dobře tvarovat řezem, snadno obrážejí. Listy lze užívat jak v čerstvém stavu tak zmrazené nebo sušené.

Dnes jsem si připravila osvěžující nápoj, který se podobá mochitu, ale protože jsem do něho zasáhla svými nápady, nedá se tomu tak říkat. A co jsem použila?

Studenou vodu z vodovodu,

šťávu z 1/2 citronu

pár lístků máty

pár lístků stévie

4 kostky ledu

na ozdobení sklenice 1/4 kolečka čerstvého ananasu

A teď něco o druhé bylině - divizně.

Divizna je známá léčivka. Pro léčebné účely se využívá výhradně květ divizny, případně listy, a to při průduškových onemocněních a nemocech z nachlazení. Léčí kašel a má protizánětlivé účinky. Čaj z květů divizny prospívá činnosti jater, sleziny a brzlíku, působí močopudně. Čaj se musí pečlivě cedit, protože květy jsou pokryty jemnými chloupky, které nepříjemně dráždí sliznici. Díky již zmíněným protizánětlivým účinkům se divizna využívá i zevně, a to jako obklad na případné oděrky, při revmatických bolestech, bércových vředech či hemoroidech. Pro plánovaný sběr se tato statná rostlina pěstuje. Květy (sbírá se pouze žlutá koruna květů, snadno oddělitelná od kalichu) se musí dobře usušit a pečlivě uchovávat, protože jsou velmi náchylné k hnědnutí a plesnivění. Divizna obsahuje zejména saponiny a sliz, malé množství silice, cukry, třísloviny aflavonoidy.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/

Jen fotky jsou moje.

A co dělám s diviznou? Na sušičce usuším květy a rychle je přendám do sklenice s těsným víčkem, aby se k bylině nedostala vlhkost. Zhnědla by a nevypadala by vábně.

To je jeden způsob, jak uchovat hodnotu této bylinky. Letos jsem se nechala inspirovat na internetu a vyrobila jsem první dávku sirupu proti kašli, který se bude v zimě náramně hodit. Pokud chcete následovat můj příklad, přikládám postup.

Květ z divizny sbírám postupně, jak se na rostlinách objevují. Na dno sklenice jsem nasypala vrstvu cukru krupice a pak ve slabých vrstvách jsem přidávala vrstvy květů divizny ihned po sběru . Každou vrstvu prosypávám vrstvou krupicového cukru a občas promíchám. Postupně jsem přidávala vrstvy i několik dnů, dokud jsem čtyřlitrovou sklenici do poloviny nenaplnila. Že je diviznový sirup hotový poznáte podle změny barvy, kdy sirup ztmavne až do hněda.

Pokud dáte sklenici na okno parapetu, kam svítí sluníčko, urychlí se tím celý proces.

Jakmile se vytvořil diviznový sirup přecedila jsem ho přes husté plastové sítko, do jiné sklenice a vylouhované květy z divizny jsem nevyhodila. Je v nich ještě spousta cukerné šťávy z květů. Květy jsem zalila trochou vody, aby se zbytky cukru, které se na dně sklenice usadily, rozpustily.Tekutinu jsem opět přelila přes sítko do kastrůlku a nechala přejít varem. První, hustý sirup jsem už nijak nekonzervovala (cukr je dostatečným konzervantem) a přelila do menší skleničky (od přesnídávek) . Druhou várku, tu převařenou jsem dala taky do skleničky a ještě horké uzavřela. Pro jistotu dám skleničku do lednice, kde ho budu pozorovat co to udělá. Myslím, že nic, protože i tak je tam ještě hodně cukru.

A tak to vypadá, když je hotovo.

To, co vidíte na povrchu sirupu je pěna, která vznikla při varu, ale teď už tam není.

Ještě jedna poznámka. Když posbíráte květy, chvíli počkejte až vylezou malí černí broučci. Když tam nějaký zůstane, nic se nestane. Tak to je pro dnešek vše o bylinkách.