Dnes jsme porazili poslední dvě kačeny a houser, kterého liška ušetřila, osiřel. Nesl to těžce. Křičel hned, jak manžel odnesl poslední dvě kačeny. Byla jsem domluvená v drůbežárně, že před polednem si přijedeme pro další várku. Tentokrát housat.
Když jsme s nimi přijížděli domů, už z dálky bylo slyšet houserovo naříkání. Trochu jsem měla obavy tu drobotinu k němu pustit, aby jim neubližoval, ale to jsem se mýlila. Hned, jak jsme osm housat vypustili do kurníku, přestal naříkat. Nějakou dobu jsem ho pozorovala jestli je neštípe, ale on jen do kurníku nesměle nakukoval a za chvíli už u nich ležel a pozoroval je. Housata byla nejdříve vyděšená a nalepená na sobě, ale když k nim přišel, začala se chovat, jakoby tady byla doma odjakživa. Zřejmě uvítala autoritu a bylo jim jasné, že už se nemusí ničeho bát. Všechno je v pořádku a doufám, že housata rychle začnou nabírat na váze a taky se brzo opeří. Momentálně vypadají jako po atomovém výbuchu.
Jen jsem se přiblížila s foťákem, už byl houser ve střehu. Foceno přes mřížku v okně. A je zase se na co dívat. Jen kdyby se pak nemuselo zabíjet.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.